Po oficiální tiskové konferenci ochotně usedl mezi novináře a povídal si s nimi o své profesionální kariéře.
Jaké byly oslavy v Madridu, když jste se 13. května vrátili domů coby vítězové Evropské ligy?
Bylo to fantastické. Z německa jsme přiletěli brzo ráno, šli jsme do peřin, asi kolem čtvrté jsme se sešli na našem stadionu, nasedli do otevřeného autobusu a jeli městem. Psalo se, že v ulicích bylo na dvě stě padesát tisíc fanoušků. Na jednom z náměstí jsme už měli připravené pódium a tam jsme si to před obrovským davem užívali až do tmy.
Další velké finále jste absolvovali ve Španělském poháru, ale Sevilla vás přehrála 2:0.
Neřekl bych, že nás přehrála. Ale na rozdíl od nás proměnila šance. My měli gólovky taky, dokonce větší než s tím Fulhamem v Evropské lize. Jenže gól jsme dostali my. A v závěru, když už jsme hodně riskovali, přišel druhý gól.
Přece jen ale můžete získat ještě jednu trofej.
Poslední srpnový čtvrtek nás čeká v Monaku zápas s Interem Milán o Superpohár. Samozřejmě je to pro nás velká výzva a určitě nejsme bez šance. Moc se těšíme, ale když se to nepovede, to prvenství v Evropské lize nám už nikdo nevezme.
Kdy v Atlétiku začínáte letní přípravu?
Tak to zatím nevíme. Zatím je dovolená a jsme domluvení, že klub nás bude kontaktovat. Čekám, že začneme v tom týdnu od 5. července.
Jak zatím dovolenou trávíte?
Z Madridu jsem domů přiletěl před čtrnácti dny a už za sebou mám nádherný týden v Dubaji. S velkou i malou Katkou, tedy s bývalou manželkou, se kterou máme perfektní vztah, a s dcerou, které bude příští měsíc pět. Plavání, opalování, různé hry, jak říkám, s holkama jsem si to prostě užil.
A co plánujete na nejbližší dny?
Večer jedu do Ostravy, protože v sobotu tam mám něco důležitého.
Že by přestup do Baníku?
Kdepak, to snad jen kdyby tam hrál Marek Jankulovski. S fotbalem to souvisí, jenže prozradit to nemůžu.
Tak aspoň napovězte.
Jedu na svatbu kamarádovi. Ale víc ze mě fakt nedostanete. Ani jestli je to fotbalista současný nebo bývalý.
Jak dlouho ještě chcete hrát na špičkové evropské úrovni?
Doufám, že ještě aspoň čtyři roky. Cítím se výborně.
V Atlétiku?
Je možné, že právě v Atlétiku špičkovou kariéru jednou ukončím. Ale třeba to bude v jiném klubu. Jenže v současné době z Atlétika odcházet nehodlám.
Ubírá se vaše hráčská kariéra cestou, jakou jste si představoval?
Dá se říct, že ubírá. Snad jen po Premier League už netoužím. Když jsem v zahraničí začínal v Hamburku, anglická liga mě lákala hodně. Jenže pak jsem přestoupil do Fiorentiny a Itálie mě rozmazlila. Jídlo, počasí a podobně. Tak jsem pak šel do Atlétika. Vedle tepla jsem zůstal i u italské stravy, nedaleko stadionu má restauraci jeden Ital, už jsme se skamarádili a on vždycky ví, co mi má připravit. Chodím k němu na jídlo denně.
Ujfaluši a projekt Fotbal pro rozvojV rámci projektu "Fotbal pro rozvoj" se v Praze setkal s novináři fotbalový obránce Tomáš Ujfaluši, opora čerstvého vítěze Evropské ligy Atlétika Madrid. "My profesionální fotbalisti prostřednictvím sportu podporujeme kluky a děvčata z chudinských afrických čtvrtí rádi," poznamenal Ujfaluši, který je patronem zmíněného projektu. V těchto dnech je v Praze tým mladých talentovaných fotbalistů a fotbalistek z největší keňské chudinské čtvrti Mathare v Nairobi. Tuto sobotu se pak ve vinohradských Riegrových sadech uskuteční akce Pražský den pro Afriku. Součástí programu je i fotbalový turnaj, jehož se vedle týmu z Nairobi zúčastní dalších sedm družstev, mimo jiné Fanklub Bohemians 1905. Další podobné akce proběhnou v příštích třech týdnech v Mostu, Poličce a v Olomouci. Fotbalového turnaje v olomouckém Slavoníně se 20. června zúčastní i sám Ujfaluši. "A určitě se chci za těmi našimi černoušky do Keni podívat," řekl Ujfaluši. "Loni v létě mi to nedovolily povinnosti v Atlétiku, ale každopádně se do Afriky vypravím tak za tři čtyři roky, až skončím profesionální kariéru." |
Poslední dobou se spekulovalo o vašem návratu do Fiorentiny.
Je to jedna z variant, ale určitě ne aktuální. Já z Fiorentiny přišel do Atlétika jako volný hráč, takže zadarmo. Tak přece za mě teď Fiorentina nebude platit. Mám v Madridu smlouvu ještě na rok. Ale ve Florencii se mi z mých štací líbilo nejvíc, dokázal bych si představit žít tam. Prostě považuju Florencii za jeden z mých domovů. Na prvním místě ale pořád zůstávají Praha a Olomouc.
Ale ve Fiorentině se vám vedlo i fotbalově.
Jistě, byl jsem s ní v semifinále Poháru UEFA, vždycky jsme v tabulce byli nahoře a když jsem odcházel do Atlétika, vykopal jsem s Fiorentinou dokonce Ligu mistrů. Ale tu už jsem si nezahrál...
Co stojí za vaším rapidním výkonnostním růstem?
Jsem už starší, takže dobře vím, jak mám trénovat, jak regenerovat, co si můžu dovolit ve volnu. Navíc v Madridu nemám kamarády a věnuju se čistě jen fotbalu. Po tréninku k italskému kamarádovi na jídlo a domů. A taky se mi vyhýbají zranění. Prostě jedno k druhému.
Stal jste se významnou oporou vítěze Evropské ligy, nepomýšlíte v této souvislosti na návrat do národního mužstva?
To opravdu ne. Neříkám, že na nároďák někdy nepomyslím, nebo že mi to někdy není líto. Ale moje loňské rozhodnutí bylo opravdu definitivní. A možná mi to teď jde právě proto, že když jsou reprezentační srazy, mám tři až čtyři dny volné. Nádherně si odpočinu a na další zápasy jsem nažhavený a v plné síle.
Od loňského dubna, kdy jste se reprezentace vzdal, vás nikdo z vedení národního mužstva nekontaktoval?
Naposled mě oslovil loni v létě trenér Brückner, který dělal v Haškově týmu poradce. Jestli bych nepomohl v zářijovém dvojzápase na Slovensku a doma se San Marinem. Slušně a s díky jsem odmítl.
Co vlastně současnému národnímu mužstvu říkáte?
Taky jsem byl rád, že konečně vyhrálo. Američané jsou účastníky nadcházejícího mistrovství světa, sice nevím, v jak silné sestavě hráli, jenže v situaci, ve které české mužstvo bylo, se počítá každá výhra. A až v sestavě budou Baroš s Rosickým, jít by to mělo.
Koho považujete za favorita světového šampionátu?
Jednoznačně Španělsko, protože má nejsilnější mužstvo. Je to komplexní tým se vším všudy a má ohromnou sílu. Ale palce budu držet Portugalsku, protože portugalský spoluhráč z Atlétika Simäo je mým velkým kamarádem.
Myslíte si, že by šampionát mohl vyhrát africký tým?
Těžko říct. Ale šanci by mohlo mít Pobřeží slonoviny a hodně silná je taky Ghana.
O té ghanské síle jste se před čtyřmi lety přesvědčil i vy, vzpomínáte?
Aby ne. Přesvědčoval jsem se o tom pětašedesát minut v zápase na mistrovství světa v Německu. Pak jsem byl vyloučený a nakonec jsme dva nula prohráli.
Kdybyste měl vsadit na vítěze mistrovství světa, bylo by to na Španěly, nebo na Portugalce?
Já nesázím, ale kdybych musel, tak na Španěly bych to nedal, protože budou mít hodně nízký kurz. Nejspíš bych to položil na někoho jiného.
Jak se díváte na příchod trenéra Mourinha do Realu Madrid? Pozvedne tým nad současného španělského fotbalového krále Barcelonu?
Pravda je, že Mourinho dokázal vyhrávat všude, kde byl. Bude to prostě zajímavé, ale jeden titul Real pod Mourinhem udělá. Ať už půjde o španělskou ligu, pohár, nebo o Ligu mistrů. Jednou Mourinho slavit bude.
