Chybělo čtvrt hodiny do konce, když Rosického spoluhráč Nasri padl v pokutovém území po jasném faulu na trávník. Fanoušci Arsenalu už zvedali ruce, tři body jsou tak blízko!
Ale před bránou Sunderlandu panovala nejistota. "Když získali tu penaltu, nikdo se k ní neměl," všiml si i jeden z protihráčů Malbranque. "Normálně máte ve velkých týmech několik lídrů, kteří umí rozhodnout zápas."
Ovšem hráči Arsenalu se dívali jeden na druhého. Kapitán Fábregas sice vstřelil vedoucí gól, ale kvůli zranění kolene neodehrál ani půl hodiny a musel střídat. Střelec van Persie také chyběl.
Jak celá situace dopadla, už víte. Na penaltu si troufl český záložník a prudkou ranou přestřelil. "Nečekal jsem, že ji bude kopat Rosický, měl se toho ujmout Nasri," uvedl po utkání trenér Arsène Wenger.
Jenže Nasri byl faulován a faulovaný hráč podle nepsaného pravidla na penaltu nechodí. Nebo prostě nechtěl vzít odpovědnost na sebe.
"Nikdo jít nechtěl," poznamenal Rosický.
Odvahu sebral on, vždyť po Fábregasovi měl kapitánskou pásku. Ale pak se na sebe pořádně zlobil. "Byl to rozhodující moment zápasu," věděl po závěrečném hvizdu Wenger.
Ten hvizd totiž přišel hned poté, co v páté minutě nastavení vyrovnal sunderlandský útočník Bent. A Rosický kráčel smutně do šatny.
Jeho parťák Denilson po zápase všechny včetně sebe utěšoval: "Arsenal je nejlepší. Tohle bylo jenom jedno utkání, stále jsme v dobré pozici. A hrajeme jako Barcelona! Arsenal tentokrát získá nějakou trofej."
To musí nejprve zastavit pořádně rozjetou Chelsea, na kterou ztrácí po pěti kolech čtyři body. Jedním z prvních kroků k tomu je nebát se penalt.