Podle L’Equipe, předního francouzského sportovního deníku, by se šéfem nejslavnějšího anglického klubu mohl stát třiašedesátiletý Hamad bin Jassim bin Jaber Al Thání, strýc současného emíra a jeden z nejdůležitějších mozků v zemi.
V Anglii si bývalý předseda katarské vlády a ministr zahraničí díky masivním investicím v hlavním městě vybudoval reputaci jako „muž, který si koupil Londýn“ a nyní se hodlá společně se svým synem angažovat rovněž ve fotbalové Premier League.
Očekává se totiž, že katarský návrh na odkup Manchesteru United by měl být ze všech nejsilnější, byť není zdaleka jisté, jestli bude také definitivní.
Hamad bin Jassim bin Jaber Al Thání, bývalý premiér a ministr zahraničí Kataru, jenž by se nyní mohl stát prvním mužem v Manchesteru United.
Případná uzávěrka nabídek se proto může v dalších dnech ještě posouvat. Glazerovi, současní majitelé, vyčíslili aktuální hodnotu klubu na pět až šest miliard liber (mezi 130 a 160 miliardami korun). A z otevřených zdrojů se zatím zdá, že pouze Katar je schopen se k požadované sumě přiblížit.
Promění se anglický fotbal definitivně ve sportovní arénu boháčů z Blízkého východu?
Další katarský klub? Emír chce Manchester United, musel by přelstít UEFA |
Například britský deník Independent varuje, že schválení katarské investice by po nedávném odkupu Newcastlu saúdskoarabským fondem nebylo jen dalším varovným signálem, ale rovnalo by se rovnou vyvěšení bílé vlajky, symbolu kapitulace.
„Apelovali jsme na vedení soutěže, aby reformovala svá vlastnická pravidla, ale nic se neděje,“ vyznívá z opakovaných prohlášení Amnesty International a dalších.
Blízkovýchodním průkopníkem v anglickém fotbale se stal před patnácti lety šejk Mansúr z Abú Zabí, který z Manchesteru City sice vytvořil nejúspěšnější klub v zemi za poslední roky, ale nyní třeba čelí vyšetřování kvůli údajnému opakovanému porušování finančních pravidel ligy a vedle odečtu bodů úřadujícím mistrům hrozí v krajním případě i přeřazení do nižší soutěže.
Co kdyby teď sousední United ovládl Katar?
Zástupci Amnesty chtějí, aby se vedení Premier League při kontrole nových investorů soustředilo i na dodržování lidských práv, což podle nich aktuálně neplatí. Jako důkaz uvádějí právě nedávnou zelenou pro Saúdskou Arábii.
Uvažovaný obchod se navíc podle průzkumů nezdá ani příznivcům United, kteří přitom v posledních letech opakovaně protestovali proti diletantským krokům současných vlastníků.
V čele klubu by preferovali třeba Sira Jima Ratcliffa, dlouholetého fanouška a pána chemického koncernu Ineos, jenž stojí v pozadí stejnojmenné cyklistické stáje, Mercedesu ve formuli 1 a také fotbalového francouzského Nice. Jeden z nejbohatších Britů už svůj zájem o klub v minulosti potvrdil a v médiích se objevují také jména amerických byznysmenů Joshe Harrise a Davida Blitzera, kteří před rokem uvažovali o koupi londýnské Chelsea.
Jen těžko by se však kdokoli z ostatních zájemců mohl pustit do finančních závodů s Katarem, jehož prostředky jsou de facto neomezené a jehož nabídku podporuje samotný emír, který si měl Manchester United oblíbit během vlastních studií na ostrovech.
Prostřednictvím investiční společnosti QSI (Qatar Sports Investments) už nyní sice vlastní francouzský Paris St. Germain a od loňského října mu patří také téměř 22 procent v Braze, ale na pravidla UEFA, která mimo jiné zapovídají start v evropských pohárech týmům, co mají totožného vlastníka, by Katar měl vyzrát administrativní kličkou.
Celou akvizici by pak zaštítil právě emírův strýc, kterého americký časopis Time díky jeho politickým a ekonomickým vazbám v roce 2012 zařadil mezi stovku nejvlivnějších osobností světa.
Svůj zásah by nyní mohl rozšířit i do sportu.
Ostatně už brzy bude jasněji.
