Máčala si nestěžuje, hraje Ligu mistrů

  • 1
Praha - Není zrovna obvyklé, aby se fotbalový trenér znenadání přestěhoval z Ománu do Spojených arabských emirátů. Tedy, aby se takhle stěhoval český trenér. Řeč je o Milanu Máčalovi, který v arabských zemích působí už jedenáct let, a národní mužstvo Ománu poprvé v jeho historii dovedl v minulém roce na mistrovství Asie.

Navíc na populárním turnaji Gulf Cup prošel v prosinci jedenašedasátiletý Máčala s reprezentací Ománu až do finále, kde jeho svěřenci prohráli až na penalty.

Doma Máčala fotbalovým prorokem rozhodně nebyl. V letech 1989 a 1990 sice pozvedl ostravský Baník a dvakrát s ním v lize skončil druhý, ale poté neprorazil coby kouč tehdejšího Československa.

Neuspěl v kvalifikaci na mistrovství Evropy 1992 a ze špatně rozehrané kvalifikace na světový šampionát 1994 byl odvolán. Jenže jeho nástupce Václav Ježek už ztrátu nedohnal...

Fotbalovou pohodu potom Máčala našel až na Blízkém východě. A kolegům, kteří vedou mužstva do prestižních bitev proti špičkovým evropským klubům, prý nezávidí.

"Na angažmá v arabských zemích se leckdo kouká s despektem. Ale v minulých letech tady trénovali například Zagallo, Luxemburgo a Pareirra, teď jsou tady mimo jiné Milutinovič, Schäffer a De Mos. Je to zajímavá konfrontace trenérských stylů," říká Máčala.

V současné době Máčala vede tým Al Ain a v sestavě má brazilského mistra světa, útočníka Edilsona, člena týmu, který světový šampionát vyhrál v roce 2002.

V arabském fotbalovém světě byl nedávný Máčalův odchod z Ománu prvotřídní senzací. Český kouč dostal jedno z nejvyšších ománských státních vyznamenání a mohl u reprezentace dál pokračovat.

"Jenže jsem věděl, že příští dva roky nebude mužstvo hrát žádnou soutěž. Navíc si hráče rozebraly kluby z okolních zemí a já dostal nabídku od vítěze asijské Ligy mistrů," vysvětluje Máčala, proč se v prosinci do Spojených arabských emirátů přestěhoval.

Klub Al Ain opustil francouzský kouč Bruno Metsu, který se proslavil jako trenér Senegalu na mistrovství světa v roce 2002. "A odvedl si s sebou do Kataru nejlepší hráče. Mužstvu se nedařilo, bylo až ve spodní polovině ligové tabulky," vzpomíná Máčala.

Pod jeho vedení ale tým vyhrál šest z devíti ligových zápasů, postoupil z desátého na třetí místo a znovu má šanci získat titul.

Navíc se Máčalovi povedl vstup do Ligy mistrů, když svou skupinu po dvou kolech vedou.

"Ale asijská Champions League má s tou evropskou společné jen jméno. Hraje se tam o nesrovnatelně menší peníze a také podmínky na stadionech jsou úplně jiné," odmítá Máčala srovnání s prestižní evropskou soutěží.

"Například v Íránu jsme museli hrát odpoledne v obrovském vedru, protože na stadionu nemají umělé osvětlení. Také hlediště s místy jen pro sezení jsou zatím v Asii utopií. Jen zájem diváků je podobný jako v Evropě."

Největší hvězdou Al Ainu je vzpomínaný Edilson. Když v semifinále mistrovství světa 2002 nemohl kvůli červené kartě hrát Ronaldinho, nastoupil v útoku právě on. Teď už mu je pětatřicet, ale v Máčalově týmu střílí většinu gólů.

"Snažil jsem se ho přinutit, aby víc běhal, ale všechno marné. Na hřišti se skoro nepohybuje, ale když má šanci, tak ji bezpečně promění. Něco jako Gerd Müller," hodnotí český kouč prominentního svěřence.

Edilson je jako profesionál v Al Ainu výjimkou, většina hráčů má svá civilní zaměstnání. "Já mám například v týmu čtyři policisty a teď mi odjeli někam na školení. Ale problémy s tím nemám, stejně jako s ramadánem," vyvrací Máčala vžitou domněnku, že v islámském světě trenérům komplikují život náboženská pravidla.

"Člověk nesmí nic lámat přes koleno. Když je ramadán, tak prostě začneme trénovat až večer. Je to jen trochu posunutý biorytmus," vysvětluje Máčala.

Tréninkový program také plánuje tak, aby do času pravidelných modliteb nezasahoval. "Když někdo přijde, chce všechno změnit a ohání se profesionalismem, tak obvykle brzy skončí, protože mužstvo se vzepře."

Fanoušky si Máčala nemůže vynachválit. Na derby přijde dvacet tisíc diváků a atmosféra je prý fantastická. Klub ho angažoval s cílem vybudovat silné, kompaktní mužstvo tak, jak se mu to před lety povedlo v Kuvajtu a naposledy v Ománu. Smlouvu podepsal na rok a půl.

Ale se šejky prý má gentlemanskou dohodu, že může kdykoliv odejít. "Slovo tam má velkou váhu," uzavírá Máčala, který ve druhé polovině devadesátých let vedl také reprezentace Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.

Program českého týmu na Euru

15. června: vítěz Ligy národů C - Česko (Glasgow), 19. června: Chorvatsko - Česko (Glasgow), 23. června: Česko - Anglie (Londýn).