"Dokud budu prezidentem svazu, nebudou v chorvatské reprezentaci žádní homosexuálové," prohlásil Vlatko Markovič. Způsobil tím skandál a za svůj výrok se musel záhy omluvit.
Jenže není jediný, kdo si myslí, že fotbal není pro gaye. Podobně se v minulosti vyjádřil také italský trenér Marcelo Lippi nebo Luciano Moggi, bývalý šéf Juventusu.
Německý fotbalový svaz tvrdí, že vyjít veřejně s pravdou o homosexualitě není u fotbalistů dobrý nápad, ačkoli je rozhodně proti homofobii a podpoří každého hráče, jenž by se rozhodl přiznat.
"Ale první, kdo to udělá, to nebude mít lehké," říká prezident svazu Theo Zwanziger. "Myslel jsem si, že by to neměl být problém, protože v politice, kultuře nebo umění už o nic nejde. I v amatérském fotbale je situace lepší, ale profesionální fotbal se zdá konzervativní."
Stejný názor mají němečtí reprezentanti Tim Wiese a Philipp Lahm, podle nichž by mohlo hráče takové přiznání zničit, protože by nenašli pochopení u fanoušků.
Jediný, kdo jde proti proudu a myslí si, že by homosexuálové v řadách fotbalistů neměli svou orientaci tajit, je německý útočník Mario Gomez, Lahmův spoluhráč z Bayernu Mnichov.
"Hrálo by se jim snadněji, byli by jakoby osvobozeni. Být gayem by už nemělo být tabu," prohlásil Gomez v magazínu Bunte. "Vždyť německý vicekancléř nebo berlínský starosta jsou gayové. Fotbalisté by proto měli taky kápnout božskou."
Ale k tomu se dosud neodvážil skoro nikdo. Podle britského deníku Guardian je mezi profesionálními fotbalisty přibližně 10 % homosexuálů, v Anglii i Německu se zatím přiznal jen jeden.
Jediným anglickým fotbalistou, který tak učinil, byl Justin Fashanu. Bulvární list Sun mu v roce 1990 zaplatil za to, aby mohl na titulní straně otisknout jeho fotografii a titulek "Jsem gay". O osm let později spáchal Fashanu sebevraždu, když ho nezletilý chlapec obvinil ze sexuálního obtěžování.
V Německu jím je Marcus Urban, který se svým spoluhráčům přiznal roku 1997 a následně ukončil profesionální kariéru. O deset let později Urban uvedl, že chtěl povzbudit ostatní homosexuální fotbalisty a trenéry, aby promluvili o své orientaci, a přispěli tak k větší toleranci.
