Vždyť nejen španělská média se od víkendu předhánějí se zaručenými informacemi o tom, jak hlavní kouč ztrácí důvěru vlastních svěřenců.
Vycházejí analýzy, co, jak a proč je uvnitř týmu špatně.
A třetiligový trpaslík Unionistas Salamanca, který rozklíženého giganta hostí ve čtvrtečním osmifinále Královského poháru (výkop v 19:30), si troufá a na sociálních sítích i pod vlivem víkendového výsledku Superpoháru (1:4) odvážně vyhlašuje: „Věříme!“
Creemos. ⚫⚪
Potřebujete snad větší důkaz toho, že současná Barcelona pomalinku ztrácí respekt soupeřů?
Můžete namítnout, že jde o přehnané tvrzení, když je pořád úřadujícím španělským šampionem a v polovině rozehrané sezony zůstává nadále reálně ve hře ve třech soutěžích.
V domácí lize ovšem zaostává o osm bodů za vedoucí Gironou a o sedm za druhým Realem a v Lize mistrů jí v březnovém osmifinále čeká italská Neapol.
„Není důvod k panice,“ přesvědčuje trenér Xavi. „Když jsem do klubu před lety přišel, naší ambicí byla první čtyřka, a my skončili druzí. Pak jsme chtěli titul, který jsme získali. A letos? Cílem je trofej.“
Jestli i s třiačtyřicetiletým bývalým vynikajícím středopolařem na lavičce, je otázka.
Hrdina i provokatér. Nejsem svatoušek, ví Vinícius po hattricku Barceloně |
Vedení klubu sice na veřejnosti opakuje, že za Xavim stojí. Šeptandou v zákulisí se však stále častěji šíří, že část fotbalistů s metodami trenéra jednoduše nesouzní.
„Jakmile bych kluky ztratil, sbalím si tašku a jdu,“ tvrdí Xavi. „Barcelonu miluju a jsem tady, protože věřím, že ji mám co dát. Až tomu tak nebude, nemám nejmenší problém se sebrat a zmizet.“
U týmu je od listopadu 2021, přišel po Ronaldu Koemanovi a poměrně rychle dokázal zabrzděný tým nakopnou a rozjet. Jenže teď?
Kritici mu vedle mdlého herního projevu mužstva, které už nedominuje v zápasech tak jako v minulé sezoně nebo ještě na začátku aktuálního ročníku, vyčítá hlavně akutní nedostatek lídrů. Po letních odchodech dlouholetých opor Sergia Busquetse či Jordiho Alby a předchozím konci Gérarda Piquého v mladém kádru není nikdo, kdo by zodpovědnost vzal na sebe.
Zázračný talent Gavi, jenž měl do podobné role postupně našlápnuto, je kvůli vážnému zranění kolene dlouhodobě mimo. Možná i proto fanoušci v poslední době mnohem citlivěji vnímají situace, kdy hráčům jakoby na vlastním týmu ani pořádně nezáleželo.
Server The Athletic nabízí příklad třeba právě z nedělního utkání o Superpohár: když mladičký náhradník Fermín López ve druhém poločase zajel do Eduarda Camavingy, okamžitě se na něj sletěli naštvaní soupeři, zatímco spoluhráči spíš jen netečně přihlíželi.
Podobné to bylo i o pár dnů dřív po pohárovém duelu s týmem UD Barbastro ze čtvrté ligy, kdy se jeden z protihráčů pustil dokonce do samotného trenéra Xaviho – opět bez reakce týmu.
Co dál?
Jestli něco řekne, tak mu ji napálím. Vyhrocené El Clásico má dohru |
„Potřebujeme zůstat všichni na jedné lodi. I proto jsem rád, že se na trénink přišel podívat prezident Laporta a podpořil nás,“ řekl Xavi, kterého navíc na dálku z Anglie povzbudil i Pep Guardiola, kterého se na Barcelonu ptali na předávání cen FIFA.
„Nejdůležitější je trpělivost,“ opakoval. „Je příliš jednoduché svádět vinu na trenéra. Ve finále jde přece o kvalitu hráčů, kteří se musejí v těžkých momentech semknout a přijít s reakcí.“
Nejlépe už večer proti outsiderovi z třetí ligy a pak i ve zbytku sezony, v němž chce být Barcelona lepší než dosud. Pak by se i Xavimu na lavičce o dost lépe dýchalo.
