"Ale kdybych měl mluvit jen o svém výkonu, přece jen si trochu vyčítám ten první gól. Mohl jsem to vyřešit jinak, třeba jít víc k zemi a snažit se krýt střelu rukama," ohlédl se brankář ukrajinského Dněpropetrovsku za sobotní 44. minutou utkání.
Čeho si na sobotní remíze nejvíc ceníte?
Že kluci hráli opravdu dobře a ukázali i velkou vnitřní sílu mužstva, když se po gólech Skotů dvakrát zvedli a pokaždé dokázali vyrovnat. Domácí tým totiž vůbec nebyl tak slabý, jak kdekdo říkal. A já jsem přesvědčený, že jsme odehráli dobrý zápas. Kdyby dal Milan Baroš hned v úvodu gól, jistě by to pro nás dopadlo ještě líp.
Jak jste ze svého místa v brance viděl dvě penaltové situace, při nich spadl Rezek a poté domácí Berra?
Z té dálky přes celé hřiště to vypadalo, že Wilson pronikajícího Rezka jasně sundal. Tak jsem byl rád, že to nakonec bude remíza. A když v našem vápně spadl Berra? Okamžitě jsem se soustředil na rozhodčího a oddechl jsem si, že na penaltu neukázal. Tyhle sporné situace prostě k fotbalu patří a já k nim můžu jen posloužit známým rčením, že penalta je, když ji sudí odpíská.
Kdy jste se dozvěděl, že budete chytat?
To si nechám pro sebe, ale bylo to s dostatečným předstihem. Tak, abych se mohl na zápas dobře připravit.
Nebyl jste z reprezentačního debutu v tak důležitém utkání nervózní?
Na hřišti už vůbec, to jsem byl v klidu. Spíš jsem byl nervózní den před zápasem. Ale jak jsme nastoupili na plac, všechno to ze mě spadlo.
Asi jste čekal jinou šichtu, protože v zápase jste příliš mnoho práce neměl.
To je pravda. Každopádně jsem čekal mnohem víc nebezpečných centrů před branku, protože Skotové dobře věděli, že mám první reprezentační start. Jenže místo toho jsem šel na začátku zápasu někomu dvakrát pod nohy a ty nebezpečné centry byla jen dva, jeden v první půli a druhý po přestávce.
A co ta nečekaná malá domů od Rajnocha v úvodu zápasu? Nevyděsil vás tím?
Spíš mě překvapil, ale nakonec jsme to vyřešili. Ale jinak to bylo se spoluhráči přede mnou v pohodě, žádný problém.
Jste rád, že máte reprezentační debut za sebou?
Kdo by nebyl. Já ty reprezentační srazy, na kterých jsem za ta léta byl, sice spočítané nemám, ale když je tady takový světový gólman, jakým je Petr Čech, tak si ostatní brankáři moc vyskakovat nemůžou.
Ale jako věčný náhradník už jste si asi nějaké žertovné narážky jistě vyslechl.
Občas, když jsem na sraz národního mužstva dorazil, si mě kluci dobírali. Že prý mám osmašedesát nominací a ani jeden start. Tak takhle už si ze mě utahovat nemůžou.
