„Tomáš Rosický mi to hezky přiťuknul. Jenže já moc podkopl balón,“ litoval Pilař, který přišel na hřiště v 64. minutě místo sparťana Krejčího. Stejného hráče střídal zhruba ve stejném čase i v předchozích zápasech v Kazachstánu a Turecku, i doma s Nizozemskem, kdy vstřelil dokonce vítězný gól.
Nedoufal jste, že před domácím publikem dostanete větší šanci?
Doufal. Ale takhle to bylo, s tím já nic nenadělám. Mančaft šlape, vyhráváme. Trenér asi nemá důvod měnit sestavu.
Takže vy trpělivě čekáte na svoji šanci a vždycky tak po hodině hry si řeknete: Přišel můj čas, mohl bych jít na hřiště?
(rozesměje se) Samozřejmě, že bych chtěl odehrát větší porci minut. Ale já jsem hlavně rád, že jsem zdravý a zpátky v reprezentaci.
Jsou pokyny trenéra Vrby jiné, když jdete na hřiště a tým vede, než když jste střídal za nerozhodného stavu s Nizozemskem?
Ani ne. Ale konkrétně dneska mě upozorňoval, že Island předtím střídal pravého beka, že bude mít hodně sil. Takže jsem musel poctivě pracovat i směrem dozadu.
Byl pro vás zápas specifický tím, že se hrálo v Plzni?
Jsem tady doma, hřiště znám. Snad jen spoluhráči byli malinko jiní. Musel to být obrovský zážitek pro fanoušky. Zaslouží si to, protože jsou výborní. I dneska nám pomohli.
Do Plzně se po čase vrátil kouč Vrba, i když jako trenér reprezentace, byla na něm vidět větší vůle po vítězství?
Nechci mluvit za něho, ale myslím, že ano. Prožil toho tady hodně, proto zvlášť dneska chtěl vyhrát. Jsem rád, že se to podařilo.
Nevypsal pro vás, hráče, nějakou speciální prémii?
Ne. Nebo o ní nevím. (úsměv)
Islanďané, to byli pořádní chlapi, bolela jejich obrana?
Oni spoléhají na robustní hráče, i v útoku mají samé dlouhány. Často si pomáhají nakopávanými míči. Bylo to hodně o soubojích, o sbírání druhých balónů. Dost to bolelo, zvlášť kluky, kteří byli na hřišti od začátku.
Vy jste měl na noze třetí branku. Co vašemu pokusu chybělo?
Určitě přesnost. Ten balón jsem měl méně podkopnout a dát střele větší razanci. Pak by možná zapadl do branky.
Před zápasem se říkalo, že budou Islanďané vzhledem k aktuální formě nejtěžší soupeř v kvalifikaci. Potvrdili to?
Abych řekl pravdu, mě v určitých fázích zklamali. Chvílemi hráli až moc velkého zanďoura. Ale bylo to možná tím, že dali brzy gól. Pak se zatáhli a tím nám to trochu ulehčili. Potrestali jsme je ještě do poločasu vyrovnáním.
Také jste tvrdili, že mít dvanáct bodů ze čtyř zápasů by bylo perfektní. A povedlo se. Jaká byla teď atmosféra v kabině?
Velká euforie, všichni jsme šťastní. Jsme zase o krok blíž postupu na Euro do Francie.