Kouč, jenž na hřišti postával s popsaným papírkem, sice vyslal vedoucího mužstva, aby všechny potenciální "škůdce" odehnal, ale u vrat přesto pořád někdo postával.
Fotografové z místních deníků párkrát zmáčkli spoušť přes mříže a šli pryč. Ani banda fotbalových žáků určitě mezi špiony nepatřila. Takže: kdo měl zájem, díval se.
"Když chceme dělat stěžejní taktické věci, je dobrá izolace. Neříkám tím ale, že to tentokrát bylo nějak speciální," tvrdil poté trenér.
Co se vlastně na hřišti druholigového Excelsioru v Rotterdamu dělo?
V sedmdesáti minutách nic převratného. Nejdřív pečlivá rozcvička, pak rychlé zakládání protiútoku a presink, čili razantní napadání soupeře už při jeho rozehrávce.
Nejspíš se dala vyčíst základní sestava: klíčoví hráči měli na sobě žlutá rozlišovací tílka, od obránce Grygery až po útočníka Kollera.
Snad jen krátké nácviky standardních situací mohli Nizozemci okoukat. Jenže v té době se Brücknerovi muži schovali do rohu stadionu, kam bylo vidět nejméně.
Páteční český trénink na hlavním stadionu De Kuip už může každý vidět legálně.
