Od lednového nástupu padesátiletý trenér vedl národní mužstvo v sedmi zápasech, po dvou remízách a porážkách v přípravných duelech nachystal tým tak, že úvodní tři kvalifikační utkání o postup na Euro 2016 vyhrál.
Vnímáte a cítí na sobě, že fanoušci jsou zase v euforii?
Když se prohraje, tak nikdo zprávy nepíše. Ale teď když se vyhrává, tak i ve městě cítím, že jsou lidi rádi. Musím říct, že chápou, že nemám tolik času, abych se s každým zastavil a pokecal. Horší to bylo v Plzni, tam mě poznávali úplně všichni.
Jak se vám během roku změnil život?
Když jsem trénoval Plzni, neměl jsem tolik čas, abych mohl chodit na ligu a navštěvovat zápasy mládežnických reprezentací. Teď mám o všem mnohem větší přehled.
Je váš život klidnější?
Kromě zápasů je klidnější. V Plzni jsme jich za sezonu odehráli čtyřicet padesát důležitých, napětí ve vás bylo pořád. U národního mužstva jich máte celkově méně, ale ty kvalifikační jsou zase na úrovni Ligy mistrů a soubojů se Spartou.
Tím, že se hraje méně častěji, tak zase máte čas na přípravu. I David Lafata říkal, že si rozbory vychutnáváte.
David mě nezná. Kdybyste se ptali kluků z Plzně, tak vám řeknou, že v tom velký rozdíl není. David byl zvyklý pracovat s jinými trenéry, což v žádném případě nemyslím zle. Za rok si zvykne.
Za týden dojde v lize ke žhavému souboji mezi Plzní a Spartou. Asi je zbytečné se ptát, že palce budete držet Plzni, kde jste strávil pět úspěšných let, i když do základní sestavy reprezentace zase stavíte pět sparťanů?
Nebudu tvrdit, že moje srdce nebuší pro Ostravu, která mě vychovala. Nebudu tvrdit, že nesleduju výsledky Žiliny, kde jsem trénoval před Plzní. A stejně tak nebudu tvrdit, že nesleduju Plzeň. Ale snad jsem přesvědčil, že nezáleží na tom, z kterého klubu hráči pocházejí. Stavím ty, kterým věřím. Nominaci nedělám podle toho, kdo kde hraje, ale jak hraje. Myslím si, že mám před sebou čistý stůl, že nikdo nemůže říkat, že bych někomu nadržoval.
Například?
Bylo pro mě těžké rozhodnout, jestli na pozici levého záložníka postavit Krejčího nebo Pilaře. Jsou v takové formě, že by si zasloužili hrát oba, ale na hřiště může jen jeden. Někdy je to rozhodování složitější.
Co rozhodlo pro Krejčího?
Ani nevím. Prostě jsem si řekl, že to bude Láďa. Myslel jsem si, že odehraje Turecko a v Kazachstánu nastoupí Venca. Jenže pak nemohl hrát Tomáš Rosický, takže jsme do týmu už nechtěli moc zasahovat. Proto hrál znovu Láďa.
Základ mužstva tvoří hráči z české ligy. Připomněl vám někdo podobnost před Eurem 1996?
Četl jsem to, ale taky všichni víme, o které hráče tenkrát šlo. Kdyby se to opakovalo a ti kluci pak přestupovali do zajímavých klubů... A ne že je někdo někam prodává jen proto, že z toho něco má.
Berou fotbalisté reprezentaci i tak, že se v ní mohou prodat?
Myslím si, že takhle nepřemýšlí. Chtějí uspět, ne se prodat. Podle mě spousta hráčů je v českých klubech spokojená.
Zaujal vás v poslední době z ligy někdo nový? Teplický Vůch, jablonecký Novák?
Souhlasím s tím, že je tady spousta hráčů, kteří mají slušnou formu. Třeba ti dva nebo ještě Pospíšil z Jablonce. Objevují se další hráči, kteří by v reprezentaci mohli být. Já beru ty, kteří respektují a dodržují určitá pravidla a podřídí se kolektivu.
Šéfem jste vy. Který tah byste si z posledních zápasů pochválil? Který vám vyšel?
Já bych si pochválil, že mám fantastický realizační tým. Že v něm jsou Karel Brückner, Karel Krejčí, Zdeněk Svoboda a Honza Stejskal. Nechci se chválit. Je to tenká hrana, výsledky dělají hráči. Když svou roli v zápase zvládnou, tak lidi řeknou, že to trenér udělal fantasticky. Jsem rád, že mužstvo to všechno zvládá velmi dobře, snad to bude pokračovat.
Kdo předčil očekávání?
Jestli mám někoho jmenovat, tak Tomáše Sivoka. A to ve smyslu, že osm měsíců kvůli zranění nehrál a jak zápasy v Turecku i Kazachstánu zvládl.
