Suchý je v národním mužstvu poprvé od červnové přípravy s Nigérií, uplynulých pět měsíců se totiž zotavoval ze zranění - s natrženou achillovkou šel koncem léta na operaci, vynechal celý podzim včetně posledních dvou reprezentačních termínů.
Dlouhá rekonvalescence zkušenému stoperovi navíc mírně zkomplikovala situaci s prodloužením kontraktu v Basileji.
Reprezentační kapitán Suchý musí na operaciSrpnová smůla českého beka  |
„Měl jsem opci na ještě jeden rok, pokud odehraju víc než polovinu soutěžních zápasů. Což kvůli zranění nemám šanci dát,“ vysvětlil Suchý na reprezentačním srazu před blížícími se zápasy s Anglií a Brazílií.
Jak to tedy vypadá?
Když bylo jasné, že vypadnu asi na pět měsíců, hned jsme si sedli se sportovním ředitelem. Ale bylo pro mě hrozně těžké spekulovat o budoucnosti, když jsem nebyl zdravý. Tak jsem požádal klub, že bych se chtěl uzdravit, odehrát pár zápasů, vidět, že noha je v pořádku, že s ní nemůžu mít problémy. A pak se pobavíme, co dál.
Což muselo být někdy teď.
V lednu jsem se sportovním ředitelem bavili znovu, tohle jsme si potvrdili, řekli si nějaké představy. Klub má zájem se mnou smlouvu prodloužit a dostal jsem úvodní nabídku, začínáme jednat.
Je pro vás prioritou setrvání v Basileji? Nebo vás láká jiná zahraniční soutěž?
To záleží... Klub jde novou cestou, ubylo velkých nákupů, snaží se hrát s mladými, s odchovanci. Tenhle rok nám navíc se hrubě nepovedl, v příští sezoně je velkou motivací návrat do Evropy a na první místo. Je to ve fázi, kdy to musím pořádně promyslet a chci se dobře rozhodnout. Ve hře jsou obě možnosti.
Co návrat do Slavie?
Slavia je v rozkvětu a určitě to pro ni není téma. Asi ani pro mě. Ale jako velkej slávista jí samozřejmě držím palce.
Držel jste i ve čtvrtek proti Seville?
Úplně mi bušilo srdce, byl to skvělý zápas. Sevilla si myslela, že po gólu na 2:3 se nemůže nic stát, pak vyrovnání, špetka naděje, obrovská euforie. Slávistům jsem tady na srazu okamžitě říkal: klobouk dolů, gratuluju.
Návrat do reprezentace asi nešel načasovat lépe, ne? V pátek Anglie, v úterý Brazílie.
Úžasné lákadlo. Když potvrdili Brazílii, měl jsem ji jako motivaci ve chvíli, kdy ještě nebylo jisté, jestli achillovka bude držet, nebo ne. Hnalo mě to dopředu, abych se včas dal do kupy.
Achillovku jste měl natrženou, byla operace vlastně nutná?
Byla natržená ze třiceti procent, což je pro doktory na hraně - buď se to dá operovat, nebo léčit konzervativně, injekcemi a tak dál. Jednoznačně jsme se shodli na operaci, rekonvalescence je sice delší, ale šlacha bude do budoucna držet.
Novinky z reprezentace |
Vám se zranění docela vyhýbala, ne?
Poprvé jsem to měl takhle dlouhé, ale jsem pozitivní člověk, hlavu jsem si z toho nedělal. Jak má člověk rodinu a děti, zvládne to líp.
Švýcarským novinářům jste řekl, že váš dvouletý syn se učil chodit a šlo mu to líp než vám.
A to jsem mu to nemohl pořádně ukázat! Krátce po tom navíc začal mluvit: Táta, gól, auíí! Když jsem vracel, povídám mu: Táta jde dělat gól. A on na to: Auíí? A já: Ne, auíí už ne. (smích) Měl to spojené a přestal to říkat, až když se byl podívat na stadionu.
Zpátky k reprezentaci. Od vaší poslední nominace se měnili trenéři, jsou tu někteří jiní hráči. Hodně rozdílů?
Hodně. Ale na předchozích dvou srazech jsem se vždycky byl za klukama podívat aspoň na den, ukázat se i realizačnímu týmu a fyzioterapeutům. Zase takový skok do neznáma to není.
Ale nových tváří taky nebylo málo, na vašem postu třeba Ondřej Čelůstka.
Proměnilo se to, s novým trenérským štábem přišly i změny v sestavě, v nominaci. Hra i výsledky byly dobré, také obrana fungovala. Na mém postu je konkurence, ale v reprezentaci to asi nikdy jinak nebude.
Napřed vás čeká Anglie, kde jste byl s Basilejí několikrát: Arsenal, oba kluby z Manchesteru.
Skvělé a hrozně těžké zápasy. Když jsme před dvěma a půl roky hráli na Arsenalu, šlo pro mě o jeden z nejtěžších zápasů. Jak mají všechno nacvičené, ten pohyb, to byl hroznej fofr. Nula dva o poločase a my si říkali: Co teď?
Nakonec to tak i skončilo.
Ale fofr to byl hroznej i v druhé půli. (smích)
Co Manchester City? Ten jste loni v únoru v odvetě i porazili.
Neměli jsme po porážce 0:4 co ztratit, oni prostřídali a nám se tam podařilo vyhrát. To byl zážitek, ale takový dílčí úspěch. Dvojzápas s nimi, to vůbec byla skvělá úroveň fotbalu, pohybově excelentní, měli ještě víc naučenou kombinaci než Arsenal. Chtěli jsme si to s nimi doma rozdat a to byla určitě chyba, o poločase jsme prohrávali 0:3. (smích)
Je fotbalová Anglie něčím specifická?
Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel... Ale je. Třeba stadiony, perfektně připravené trávníky. Atmosféra nebývá zas tak bouřlivá, ale ty mančafty mají obrovskou kvalitu, individuality.
Spoustu šikovných jednotlivců má i Brazílie, úterní soupeř reprezentace...
Je to výjimečný zápas. Bude to velký zážitek a skvělá konfrontace s obrovsky kvalitním soupeřem. Zároveň skvělé lákadlo pro lidi. A pro nás šance se jim zkusit postavit.
