Kvašňák se narodil 19. května 1936 v Košicích. S vrcholovou kariérou začal v roce 1956 na vojně v Dukle Pardubice, poté rok působil ve slovenském VSS Košice a následoval přestup do pražské Sparty. S týmem získal dva ligové tituly (v letech 1965 a 1967). Odehrál celkem 248 ligových zápasů a vstřelil 83 gólů.
Rodák z Košic se během své kariéry zařadil mezi sparťanské legendy. Hodně fanoušků chodilo v šedesátých letech na Letnou hlavně kvůli němu, protože
byl nejen skvělým dirigentem hry a brilantním technikem, ale i velkým bavičem. Když na stará kolena odešel hrát do Belgie, vykazoval sparťanský pokladník rázem mnohem nižší návštěvy.
V reprezentaci Kvašňák sehrál 47 zápasů a vstřelil třináct branek, včetně památné penalty v Marseille v zápase s Maďarskem o postup na mistrovství světa v Mexiku. Kvašňák byl už členem stříbrné jedenáctky na světovém šampionátu v Chile v roce 1962 a v Mexiku se o osm let později s reprezentačním dresem rozloučil.
Na Letné patřil až donedávna k nepřehlédnutelným postavám, i když se nikdy nestal úspěšným trenérem ani funkcionářem. Sparťané na něj nezapomněli a loni ho slavnostně uvedli do své Dvorany slávy.
"Jeho smrt nás bolestně zasáhla. Všechny generace sparťanů si ho velmi vážily a klub se s ním chce důstojně rozloučit," řekl novinářům sparťanský prezident Jozef Chovanec, který se o Kvašňákově úmrtí dozvěděl během utkání v Českých Budějovicích.
Když hrál Kvašňák, fanoušci se nenudili Jen hrstka fotbalistů se vryla do srdcí fanoušků Sparty tak zásadním způsobem jako Andrej Kvašňák. V jeho případě jsou další komentáře zbytečné - právě ti, pro které Kvašňák na hřišti exhiboval s míčem i bez něj, zvolili košického rodáka před šesti lety Sparťanem století. Loni mu svůj vděk projevil i samotný klub. U příležitosti Kvašňákových 70. narozenin byl na slavnostním zakončení sezony uveden do nové Dvorany slávy AC Sparta Praha. I po svém odchodu na věčnost zůstane Kvašňák navždy jedním z největších symbolů nejslavnějšího českého klubu i celého domácího fotbalu.  Fotbalistů, jakým byl Andrej Kvašňák, běhá dnes po ligových trávnících málo. Vyhlášený showman obecenstvo bavil nejen svou hrou, ale i hereckými výstupy. Divák se zkrátka nikdy nesměl nudit. Bývalý výtečný záložník nebo útočník si dobře uvědomoval základní poslání fotbalu a lidé se na něj a jeho kousky vyloženě těšili. "Je to tak, když se nic nedělo, tak jsem si třeba lehl na trávník a nechal se odnést. Nebo jsem si šel povídat se sudím," připomněl kdysi svou typickou směsicí českých a slovenských slov některé své etudy. Kvašňák byl nicméně v první řadě prvotřídní fotbalista, přestože jeho nezaměnitelná vysoká, štíhlá postava a klátivý běh u kdekoho vzbuzovaly na první pohled opačný dojem. Míč ovládal brilantně, měl úžasný herní přehled a dar vůdčích schopností. Hráč jeho ražení byl, je a bude snem každého trenéra. S fotbalem začínal v rodných Košicích. Místo hry na nenáviděné housle oblékl žákovský dres Jednoty Košice. V klubu později přejmenovaném na VSS Košice okusil první ligu, motivace zahrát si v reprezentaci ale táhla talentovaného hráče pryč z východoslovenské metropole. Kvašňákova životní šance přišla s nabídkou pražské Sparty, přestup do nejslavnějšího domácího klubu se ale odehrál za dramatických okolností. Košičtí funkcionáři mu bránili v odchodu a případ nakonec musela řešit svazová disciplinární komise. V roce 1959 se nová posila nicméně objevila na Letné. "Když jsme pak v tomtéž ročníku přicestovali do Košic, zaplněný stadion skandoval Jidáš," uvedl tehdejší autor dvou ze tří gólů Sparty. V rudém dresu Kvašňák nastupoval celých deset let. Sehrál v něm 433 zápasů, z toho 202 ligových, stal se tahounem mužstva a miláčkem ochozů. Během slavných 60. let letenského klubu s ním získal dva mistrovské tituly. V roce 1962 se pro změnu velkou měrou přičinil o jeho záchranu. Porážky Kvašňák, jenž v šatně před každým utkáním burcoval spoluhráče heslem "Kluci, abyste bojovali, abychom vydělali dětem na chleba!", z duše nesnášel. Nejhůře se mu vždy mluvilo o dvojzápase s Partizanem Bělehrad ve čtvrtfinále PMEZ v sezoně 1965/66, kdy sparťané podle jeho mínění po výhře 4:1 podcenili odvetu a v Bělehradě utrpěli debakl 0:5. Spousta krásných zážitků se mu vybavovala z působení v národním týmu, za který odehrál 47 zápasů a vstřelil 13 branek. Tím nejnezapomenutelnějším byla samozřejmě finálová účast československé reprezentace na mistrovství světa v Chile v roce 1962, kam málem po prodělané operaci menisku ani neodcestoval. Kvašňák si měl jako jeden z prvních tuzemských fotbalistů možnost zkusit i zahraniční angažmá. Po odchodu ze Sparty si v letech 1969-73 zahrál v belgickém Mechelenu. Posledními štacemi v jeho pestrém fotbalovém životě byly Viktoria Žižkov a TJ Turnov. Po skončení kariéry se natrvalo usadil v Praze, kde také skonal. |
