Do Izmiru, rozlehlého města v asijské části Turecka, vzal sedmadvacet hráčů. Někteří stabilní reprezentanti kvůli zranění chyběli, tak se dostalo na další adepty.
Brückner rozdělil mužstvo na dvě party. Základ národního mužstva hrál proti elitnímu výběru Turecka, náhradníci nastoupili proti místnímu béčku.
Výsledek? Náhradníci prohráli 1:3, české první mužstvo v oficiálním mezistátním zápase remizovalo dva dva, ač ještě minutu před koncem vedlo o dva góly.
Příprava však přinesla především jedno zjištění: mezi fotbalisty základní sestavy a širšího kádru je velký rozdíl.
Co na to kouč?
"Podívejte, já to řeknu takhle. Amerika hraje pravidelně bez osmi deseti hráčů z Evropy. Udělají si sraz, kde jich je pětadvacet třicet a hrají pomalu každých čtrnáct dní. A mají skvělé výsledky. Co tím chci říct? Noví hráči mají jak růst. U nás nevím, jestli bychom třicet takových hráčů dali dohromady."
Odpověď je jednoduchá: Nedali!
Až příliš zřetelně bylo poznat, že mužstvo s Ujfalušim, Rozehnalem, Polákem, Rosickým, Barošem, ale i Štajnerem či Plašilem jsou lepší než jejich zástupci.
Do 89. minuty, než Turci po chybě brankáře Čecha snížili, vypadal český výkon v hlavním zápase svěže, suverénně, vyspěle, sebevědomě.
"Bylo to dobré, vždyť já si pořád myslím, že ten tým má velkou sílu," pochvaloval si Brückner.
Až na zaváhání při prvním gólu byl brankář Čech spolehlivý. Tradičně sehraní stopeři Ujfaluši s Rozehnalem, bezchybný Jankulovski, který navíc přihrál na druhý gól.
Solidní výkon podal Polák, bezkonkurenční byl Rosický, dravý a rychlý Baroš, pro soupeřovu obranu, dokud měl dost sil, pořád hodně nebezpečný.
Za výpadek v závěru kouč kritizovat nebude Proč Češi ztratili v závěru dvoubrankový náskok? "Nebudu zápas dělit na devětaosmdesát minut a pak na zbytek. My většinou dostáváme góly v začátcích zápasů, teď se nám snad poprvé stalo, že jsme je dostali na konci. Ale přece nebudu říkat, že jsme to vypustili, že jsme hráli nekoncentrovaně, když to není pravda. Měli jsme někde vepředu víc podržet míč, uhrát to takticky jako třeba v baráži. Ale zase nemůžeme říkat, že jsme proti Norům hráli skvělou obranu, když měli víc šancí než Turci. Obrannou fázi jsme poctivě odpracovali, soupeře jsme v podstatě do ničeho nepustili. Dali nám gól, ale to ani nebyla šance. No, a pak ten druhý. Statistiky ukazují, že na konci padá gólů hodně a navíc hlavně ze standardních situací. Proto je základ standardky nedělat, což se nám vymstilo s Řeckem. Právě na konci zápasu se všechno hrne tvrdě do šestnáctky, soupeř tam pošle hodně hráčů. A když to neposbíráte a míč se odrazí k soupeři, tak s tím nic nenaděláte. Ale já kluky za to kritizovat nebudu, i když nás to samozřejmě mrzí." |
A pak příjemná překvapení: pracovitý Plašil a Štajner, kterému zápas vyšel mimořádně.
"Hrál za útočníkem, což mu sedí. A velice se zlepšil kondičně, to bylo na něm vidět. Vracel se hodně dozadu, hned byl zase vepředu a taky tam má ty své nadstandardní věci, kličky," poznamenal Brückner.
Poborskému uškodilo, že se musel krátce po přestávce stáhnout do obrany místo Jiránka, kterého trápily žaludeční potíže.
Všichni jmenovaní by se měli do nominace pro mistrovství světa dostat. K nim přibude kapitán Galásek, Grygera, Nedvěd či Šmicer, kteří z různých důvodů do Turecka necestovali.
Pak už moc volných míst v třiadvacetičlenném kádru pro šampionát nezbývá. Kdo šanci z ostatních adeptů, mužů na hraně, v Turecku využil nejvíc?
V utkání druhých výběrů obou zemí jich moc nebylo.
Líbil se Lukáš Zelenka, který nastoupil do druhého poločasu proti tureckému béčku.
"Je to zvláštní hráč. Přinesl tam kvalitu. Jak tu fotbalista nemá, těžko jí něčím nahradí," řekl Brückner.
Na dotaz, jestli Zelenkovi nemůže v boji o nominaci na mistrovství světa uškodit, že hraje v tureckém Manisasporu, daleko od středu zájmu, Brückner reagoval: "Lukáše znám dlouho. I kdyby byl v Číně, tak vím, jaký je."
Celý zápas za druhý výběr odehrál Tomáš Zápotočný, víc se mu dařilo na postu pravého obránce než druhý poločas na stoperu. "Na kraji si vedl velmi dobře. Po přestávce nám to neladilo v podstatě všude."
Platí tedy, že šanci dostat se do nominace liberecký kapitán pořád má? "Tady nic neztratil, stejně jako další hráči. Že se prohrálo, mělo spoustu objektivních příčin. Měli jsme zraněné a museli hodně improvizovat. A pak ti hráči spolu nastoupili poprvé v životě. Nestavěli jsme to tak, že když nezahraje, tak končí."
Jarošíkovi to víc sedí vepředu
Brückner litoval, že nemohl všechny hráče využít tak, jak chtěl. "Třeba se Skácelem jsem měl jiné plány a musel hrát levého beka."
Jarošíka postavil na defenzivního záložníka, ale ještě v průběhu prvního poločasu poslal na hrot. "Vím, že mu to vepředu sedí víc, ale tam má dost velkou konkurenci, proto jsem ho zkoušel dát jinam."
Přesto se nabízí pro Jarošíka možnost: pokud by na šampionát nemohl klíčový útočník Koller, který se zotavuje po vážném zranění kolena, mohlo by ho v útoku nahradit právě vysoký Jarošík.
"Ale bez dlouhého útočníka už hrajeme dlouho, Baroš si tam odvede svoje. Nemusíme za každou cenu hledat druhého Kollera, když na světě stejně není.
Zápas nesedl útočníkovi Tomáši Junovi. "Je na něm znát, že pravidelně nehraje. To prostě nejde nevidět. Když někdo vypadne na dva tři zápasy, tak to tolik nevadí. Ale jak někdo nehraje dlouho, je to velký hendikep. Ztrácí kvalitu, herní praxi. A jiní se přes něj dostanou."