„Nezlobte se, není mi do řeči. Ale jedno vám řeknu, byl to kamarád,“ stručně a tiše popsal své pocity Pluskalův kolega Jiří Čadek, který spolu s Josefem Masopustem, Janem Brumovským, Josefem Vacenovským, Tadeášem Krausem, Josefem Jelínkem, Ivo Novákem a Ivo Urbanem obklopili rakev.
„Především s Masopustem vytvořil v systému 4 - 2 - 4 ideální tandem, v němž byl Pluskal tím, čemu dnes říkáme štít, a Masopust zase ofenzivní tvůrce hry. Patřil k těm hráčům, které mají trenéři nejraději. Hrál srdcem!“ vystihl Pluskalův charakter Rudolf Baťa, bývalý generální sekretář fotbalového svazu.
Pluskalovu povahu dokreslují slova Rudolfa Vytlačila, dnes již nežijícího trenéra stříbrného týmu z mistrovství světa 1962.
„Kdybych Pluskala neměl, musel bych si ho vymyslet. Tak houževnatý a disciplinovaný hráč se rodí jednou za dvacet let.
Jeho smysl pro humor byl snad důležitější než dlouhé hodiny taktické přípravy,“ prohlásil před lety Vytlačil.
Pluskal fotbalem skutečně žil a dokládá to jeho výrok, že i průměrný fotbal je lepší před plným hledištěm než před prázdným.
S Masopustem a Čadkem se po obřadu smutně objal dlouholetý ústecký fotbalista Stanislav Ehnert.
„Sváťa byl vlastně můj bažant, dělal jsem mu velitele čety na vojně v ATK Praha. To bylo v letech 1951 a 1952, oni kluci byli ovšem daleko lepší fotbalisti, i když trenér Kolský mi také dával šanci hrát,“ uvedl Ehnert.
Ve skupinkách přítomných bylo možné zahlédnout další známé fotbalové osobnosti Zdeňka Nehodu, Jana Fialu, Petra Radu nebo zástupce kyperského klubu Enosis Neon Paralimni, který Pluskal trénoval v sedmdesátých letech.
Svatopluk Pluskal zemřel ve věku 74 let. Zůstala po něm stříbrná medaile z mistrovství světa v roce 1962, bronzová medaile z mistrovství Evropy v roce 1960 a osm ligových titulů z let 1953 až 1966. Proslul svou bojovností a nezapomenutelnými skluzy.
