Pořád ji cítíte?
Ani ne. Holandský nároďák se hodně změnil, tihle mladí kluci možná ani netuší, jaké to bývalo dřív.
Takže nečekáte válku slov a potyčky při zápase?
Ne, oni teď nedávají najevo nadřazenost, jsou jiní. Nepodcení, nic nevypustí, bez velkých hvězd z minulosti jsou pokornější.
Ale pamatujete loni v září, jak zahráli v Amsterdamu falešně českou hymnu?
O Heinzovi zase napsali, že je synem trenéra Brücknera. Dělali naschvály.
Asi to potřebovali vyhecovat. Naštvalo nás to a oni z toho měli radost.
Tehdy Nizozemcům k vítězství 2:0 výrazně pomohl i rozhodčí Merk.
Kluci v Ajaxu si toho byli vědomi, rozhodčí jim třeba odpustil penaltu po faulu na Baroše. Milan pak dostal žlutou kartu za to, že mu soupeř v souboji vyzul kopačku. Pamatuju, jak trenér Van Basten žádal, aby mu kartu vymazali.
Náznak smíření?
To ne, spíš se opravdu změnili.
Vy musíte mít na Nizozemce obzvlášť pifku. Na loňském Euru vás trenér Brückner stáhl už po 25 minutách. Nestačil jste na mladého rychlíka Robbena.
To se stává, nevyšlo mi to. Měl jsem za sebou první rok v Ajaxu, prodělal jsem pár zranění, nehrál jsem pravidelně. Tolik jsem si nevěřil.
A Arjen Robben, dnešní útočník Chelsea, vás vyškolil. Zůstala vám noční můra?
Ne. Půl roku předtím jsem ho uhlídal v lize, to ještě hrál za Eindhoven. Ale musím říct, že je to skvělý útočník. Hlavně ve hře jeden na jednoho, umí klamat tělem, má rychlý start. Poradí si i se dvěma obránci najednou.
Jak ho uhlídat?
Až na záchod s ním běhat nebudu... Ale je potřeba mu hrát do těla, natěsno. Třeba se nechá otrávit.