Měsíční pauzu bez fotbalu dosud záložník Dortmundu nikdy nezažil. Návratu do hry se dočkal včas, v sobotu. „Nic mě neomezovalo, ale nebylo to ono,“ přiznal Rosický.
Fanoušci si mohli oddechnout. Žádné jiné zranění nebylo poslední týdny tak sledované jako Rosického nakopnuté stehno. Mladý technik patří ke klíčovým postavám reprezentace, hrát bez něho v sobotu v Nizozemsku, to by byla ztráta. „Snažil jsem se uzdravit za každou cenu,“ vyprávěl.
Zahnal škarohlídství, i když mu lékaři tvrdili, že do konce března si fotbal nezahraje. Každý den chodil do posilovny a cvičil aspoň horní část těla. Rosický a posilovna? To zrovna nebývalo milované spojení.
Stejně často se nořil i do bazénu, aby bolavé místo vyléčil co nejdřív.
„Byly to nekonečné hodiny.“ Vynechal slavné zápasy v Lize mistrů proti Realu Madrid i AC Milán a jen u televize Rosický smutnil, když jeho Dortmund smolně vypadl.
V pondělí na srazu reprezentace ale zářil: „Strašně jsem se těšil.“ Zpátky do bundesligy nevlétl v elitní formě, mužstvo nedalo v Bielefeldu ani gól a odborný magazín Kicker o Rosickém napsal: „Bundesligový Mozart zapomněl houslový klíč.“
Na hřišti vydržel 85 minut, pak po souboji u postranní čáry křikl na trenéra: „Radši mě vystřídejte, už nemůžu!“ Kouč Sammer to poznal sám, náhradníka měl připraveného, přesto na Rosického po zranění vsadil. „Nemyslel jsem si, že mě tam lupne od začátku. Sval mi ochabl, manko je znát.“ Jak by také ne, když běhat začal Rosický až minulý pátek a s mužstvem strávil pouhé dva tréninky.
