Jak na Josefa Masopusta budete vzpomínat?
Hráli jsme spolu už za lvíčata, pak na vojně a v nároďáku. Byl to dobrý kluk. A teď už ho nikdy neuvidím... No, co naděláme, je to k vzteku, když někdo takový odejde. Jako fotbalistu ho znali všichni, pro mě byl s Bicanem nejlepší v historii, ale on byl i výborný člověk, osobnost.
Vy jste k němu měl blízko, že?
Byli jsme tenkrát všichni kamarádi, to už se dnes nevidí. Tři dukláci, Masopust, Pluskal a Novák, byli spolu na pokoji a vzali k sobě i mě, Kladeňáka. Všichni to byli příjemní a vychovaní kluci, teď jsou pryč. Už nás z Chile zbylo jen pár.
Ano, šest.
No vidíte, jsem o dva a půl roku mladší než Pepík, musím se snažit, abych ještě nějaký ten týden vydržel. Na Pepíka budu hodně vzpomínat, mám i fotky, připomenu si ho.
V čem byl podle vás Masopust tak geniální fotbalista?
Ve vedení míče, nebyl tvrďák nebo střelec, ale v rozehrávce byl vynikající. Uprostřed hřiště kraloval. Byl to velký hráč. Žádný vztekloun, já ho nikdy neviděl, aby se rozčiloval. Byl to obrovsky férový kluk.
Vybaví se vám nějaký moment spojený s Josefem Masopustem?
Ve skupině v Chile jsem nehrál, po porážce s Mexikem za mnou přišel a říkal: Pepíku, nalakuj si kopačky, ve čtvrtfinále budeš hrát. Já mu řekl, ať neblbne. On na tom trval: Stoprocentně nastoupíš, uvidíš. No, a já pak hrál až do finále.
A první jste Masopusta objímal, když dal gól Brazílii. Řekl tenkrát něco v té euforii?
A víte, že ne? Tenkrát jsme nedělali žádné šaškárny, jako je to dneska běžné, kdy se přeskakují ploty. Zvedli jsme ruce, smáli jsme se a běželi zpátky ke středu hřiště.
Jakou měl Masopust na úspěchu v Chile zásluhu?
On byl klíčový hráč, s Láďou Novákem prostředníci trenéra Vytlačila. To přes ně se všechno dělo, oni všechno dirigovali. Pepík byl hlavní vedoucí mančaftu, když něco řekl, platilo to. Před mistrovstvím nám nikdo nevěřil, Pepík u trenéra zařídil, že jsme zašli do vinárny na skleničku. Žádné opíjení, ale fantasticky se to tenkrát dalo dohromady.
Byl vůdce ve všech směrech?
Byl. Před Chile jsme si vyměnili dresy se Skoty, což se tenkrát vůbec nedělalo. Všem strhli 800 korun, což bylo hodně. Pepík se nebál a tu pokutu zkritizoval. Nikdy jindy jsme si pak už dresy neměnili. To skotské triko mám pořád doma ve Vídni. Také ono mi bude Pepíka připomínat.
