"Úplně jsem u toho fandění zapomněl, že tihle machři vás nakonec stejně utancujou," dodává stoper, který se s hvězdami španělské reprezentace setkává týden co týden v ligové soutěži.
Třiatřicetiletý internacionál se ohlíží za pátečním kvalifikačním zápasem Španělsko - Česko 2:1.
"Po těch sedmdesáti minutách sice přišlo vystřízlivění, ale přesto bych naše mužstvo pochválil. Kdekdo předpovídal, jak nás Španělé roznesou, a oni dvacet minut minut před koncem prohrávali," pokračuje český fotbalista.
"Ostudu Bílkův tým rozhodně neudělal, ale přece jen se ukázalo, že takový soupeř je nad jeho síly."
Jarošík se domnívá, že i při dobře zvolené defenzivní taktice ("Co jiného také proti Španělům hrát.") českým fotbalistům chybělo v první půli víc odvahy k rychlému přechodu do útoku.
Jiří Jarošík
"Přišlo mi, že se těch rychlých brejků bojí, zatímco po přestávce už byli dopředu viditelně smělejší," všiml si bývalý reprezentant.
"Baroš byl v první půli vepředu strašně sám a i když se bil statečně, proti té přesile se k zakončení dostat nemohl. Ale jinak se rval ukázkově, nenechal se otrávit a bojoval do poslední minuty. Moc dobře si uvědomoval, o jak velký zápas jde."
Jarošík vzápětí přidává, že na hřišti neviděl nikoho, kdo by se nesnažil a nebojoval na hranici možností.
"Možná i z té přemíry snahy přišla Rezkova penalta. Ten tvrdý styl je mu vlastní a sražení Iniesty s jeho mentalitou souvisí. V tom okamžiku hráč nemyslí na to, kde ten faul dělá, v hlavě především má, aby protihráče zastavil," snaží se Jarošík pochopit fotbalistu Plzně.
Zmiňuje se také o brankáři Čechovi, který mužstvo nejednou podržel.
"První dvě střely od Iniesty a Villy šly sice na něj, ale ani tohle nebývá úplně jednoduché. Ale co Čech předvedl při Villově hlavičce těsně před přestávkou, to bylo fantastické. A když pak ve druhém poločase dostal od Villy úvodní branku, řekl bych, že v prvním momentu měl zakrytý výhled, a navíc ho jistě zaskočila i ta jemná Sivokova teč."
Podle Jarošíka šlo ze strany českého mužstva o velice dobrý taktický a kolektivní výkon.
"Taky to byl výkon na hranici našich současných možností. A i když se prohrálo, viděl jsem v těch devadesáti minutách jistý příslib do budoucna. Zkrátka je smůla, že na opačné straně hřiště zrovna stáli opravdoví fotbaloví mistři. Ale i tak se Češi prezentovali výkonem, za který se rozhodně stydět nemusí," uzavírá Jarošík.
