Už deset let se mluví o národním fotbalovém stadionu. Jak se vyvíjely představy o jeho podobě a poloze?
Léto 1996. Po úspěchu na mistrovství Evropy v Anglii se poprvé začíná hovořit o národním stadionu.
Listopad 1996. Předseda svazu František Chvalovský se sešel s předsedou Poslanecké sněmovny Milošem Zemanam. Toho nápad s národním stadionem nadchl. Hovořilo se o dvou variantách – zvětšit kapacitu Rošického stadionu na Strahově nebo postavit nový na pražských Maninách.
Březen 1997. Generální manažer Sparty Gejza Šesták: Přistavíme (na Letné) ještě jedno patro a kapacitu zvýšíme až na 35 tisíc. Chvalovský: "Potřebujeme stadion pro 50 tisíc."
Červen 1997. Aréna pro 50 tisíc lidí má být na Strahově na místě spartakiádního stadionu. "Pracuje se na maketě," řekl šéf svazu Jan Obst. Původní návrhy Maniny a Eden byly vyloučeny. Praha nabídla i prostor na Kačerově, to svaz odmítl.
Září 1999. Na spartakiádním stadionu aréna nebude. Šlo by o zásah do historické památky. Stavět se proto bude na vedlejším Rošického stadionu.
Prosinec 2001. Vlastimil Košťál, nový šéf reprezentace: "Výstavbu nového stadionu považuji za nesmyslnou. Dát za něj miliardu korun ze státního rozpočtu, to jsou vyhozené peníze. Do takové akce by šel jen blázen. Stadion na Spartě je vybavením odpovídající. Vejde se na něj 21 tisíc lidí. Kolikrát do roka potřebujeme na fotbal větší stadion? Maximálně jednou."
Září 2003. Košťál připustil, že by se mohl začít budovat národní stadion za 2 až 5 miliard. Hledá se pozemek. V úvahu připadá Strahov.
Listopad 2003. Stadion má vyrůst do roku 2009. Pro 52 tisíc lidí za 5 miliard. A v Brně má stát za tři roky přebudovaný Zemský stadion. "Ale jediná alternativa pro národní stadion je Strahov," tvrdí Košťál.
Červen 2004. Svaz ukázal studii strahovského areálu se stadionem, hotelem i podzemním parkovištěm. Stavbu podporuje i pražský primátor Pavel Bém.
Listopad 2005. "Český fotbal si takový stadion zaslouží," řekl šéf svazu Pavel Mokrý. Cena: 3 miliardy. Místo: opět nejasné.
Dva týdny poté. Premiér Paroubek slíbil, že pomůže s třímiliardovým projektem na národní stadion.
Únor 2006. Stát by mohl výstavbu dotovat jednou miliardou. Není jisté, kde by měl být, nejvíc se mluví o Nových Butovicích v Praze.
Pohled: Budeme mít stadión. Hurá!Tomáš Nohejl, redaktor MF DNES Nesmějte se ani nevěřte. Přestože fotbalového bosse Košťála při tomto výkřiku podpořil premiér Paroubek. Z jeho strany jde o předvolební gesto. Dejte mi hlas, dostanete honosné hry. Když volby prohraje a stadion pak nebude, řekne: To oni... Ze strany Košťála pak prokouknete chytrý tah. Pojďme stavět stadion, hurá! Nalaďme lidi a na zhnusení z poměrů v domácím fotbale, který vede, se aspoň trochu zapomene. Před necelými pěti lety označil Košťál národní stadion se státní podporou za nesmysl. Pak chtěl stavět padesátitisícový Strahov. A teď zase opravovat Spartu. Až se mu to bude hodit, požene příště fotbalisty třeba na skládku do Chaber. Tolik k důvěryhodnosti autorů prohlášení. Teď teprve obsah. Pětatřicetitisícová kapacita je polovičatým řešením. Na ligu bohatě stačí současné tribuny. A tak se vedle několika zápasů Ligy mistrů či reprezentaci vyplatí při takové investici uvažovat i s perspektivou finále pohárů nebo evropského šampionátu, tedy o větší kapacitě. Těžko si lze totiž při současné studené válce mezi kluby představit, že na novém stadionu bude vedle Sparty hrát i Slavia. Vstříc společnému hřišti by vyšla snad jen na neutrální půdě. |
