„Hráli jsme výborně, kluci přede mou skvěle bránili a měli jsme hodně šancí. Bohužel to lítalo okolo, měli jsme nějaké tyčky, břevna, takže je škoda, že to tam nespadlo,“ litoval osmadvacetiletý gólman.
Česko - Skotsko 1:2, sympatický boj fotbalistů, dvě tyče a prohra z penalty |
Příběh Mandouse, jednoho z mnoha debutantů v národním týmu, připomíná dlouhé čekání na rychlý výtah. Na Hanou přišel v létě 2018 a udivoval až bezbřehou trpělivostí, s níž si musel šanci vychytat na tréninku a vysedět na lavičce. I minulou sezonu začínal v Sigmě až jako trojka, ale když se Buchta zranil a Reichl nepřesvědčil, zamířil na konci listopadu do branky a od té chvíle už do ní nikoho z konkurentů nepustil.
Na reprezentaci však ani nepomyslel, nejvíc mu do ní při vyhlášení karantény pro áčko pomohlo, že se zápas proti Skotům hrál v Olomouci a také herní návyky se stopery Hubníkem a Jemelkou. „Znali jsme s Hubňou a Džemem každý drn, co tady je. Pro nás tři to bylo lepší, že hrajeme na našem stadionu, ale důležité bylo, že jsme hráli spolu a víme, co od sebe čekat. To bylo důležitější než to, že jsme hráli na stadionu Sigmy,“ souhlasil Mandous.
I díky tomu se v zápase zapojoval do rozehrávky a nebál se hrát nohama, což je dlouhodobě jedna z jeho předností. „Hra za obranou, vysoko z brány a na riziko byla v zápasu důležitá. A zákroky? Od toho tam jsem, abych něco chytil,“ hodnotil střízlivě svůj výkon.
 |
S prvním gólem Dykese po perfektní přihrávce Palmera těžko mohl něco dělat, zato při rozhodující penaltě Christieho byl úspěšnému zákroku mnohem blíž, směr střely útočníka Celtic Glasgow vystihl.
„Viděl jsem nějaké sestřihy, kam to kope, většinou po pravé ruce gólmana nahoru, takže jsem si řekl, že to musí změnit. Myslel jsem, že to zase bude kopat nahoru, a už jsem se nestihl dostat na ten nízký balón. Hodně mě to mrzí, protože myslím, že jsem mohl zakročit, bohužel to kopnul docela dobře,“ litoval Mandous.
Matador se vrátil ve velkém stylu a trenér křičel: Hubňo, góla! |
Mírné zklamání z výsledku znělo od narychlo poskládané reprezentace prakticky unisono. Jakýkoliv bod by v takové situaci byl úspěch, zvlášť po vyrovnaném průběhu a několika nebezpečných šancích Čechů.
„Myslím, že na to, že jsme měli jeden společný hodinový trénink, tak jsme předvedli velice slušný výkon a nemusíme se za něj stydět, ba naopak. Hráli jsme, co po nás trenéři chtěli, a škoda, že jsme nebyli odměněni alespoň remízou,“ mrzelo debutujícího brankáře.
