Pro Davida Hubáčka to byl první jarní start hned od začátku, dosud byl pouze na lavičce, případně střídal. Výjimečně se neukázal na postu v obraně, hrál jako defenzivní záložník. „Nemáme tak široký kádr, tak jsem tam zaskočil,“ říkal po utkání.
Chtě nechtě to pro něj byl specifický duel. Se Slavií toho zažil mnoho - dva tituly, premiérový postup do Ligy mistrů, nový stadion, ale také velké finanční problémy, tuhý boj o záchranu...
Slávističtí fanoušci na něj stále nezapomněli. Už při představování základní jedenáctky Zlína skandovali, tleskali. Několikrát zpívali „Kanonýr, kanonýr, Hubáček je kanonýr...“, a pozvali ho i na děkovačku.
„Chtěl jsem se sem vrátit, to se mi podařilo, navíc jsem se dostal na hřiště. Bylo to pěkné. Přijetí od fanoušků bylo hezké, snad jsem tady odvedl kus práce. Akorát ten výsledek bohužel zase nedopadnul,“ litoval další ztráty bodů devětatřicetiletý Hubáček.
A pokračoval v hodnocení střetnutí: „Měli jsme šance na vyrovnání, i v první půli, kdy měl Dame Diop tutovku. Možná se to mělo řešit z jednoho doteku do prázdné brány, ale koncovka nás prostě teď trápí. Musíme se připravit na další zápas, který pro nás asi bude na jaře klíčový (Zlín hraje s Olomoucí - pozn. red.).“
Ano, Zlín se dál trápí. Nováček, jenž na podzim překvapil, se na jaře souží. Nula bodů, jediný vstřelený gól, tým kolem Tomáše Poznara střelecky mlčí už dlouhých 405 minut.
„Za celé jaro jsme dali jenom jeden gól, to hovoří za vše. Herně to není až tak špatné. Zkrátka nedáváme branky, naopak laciné dostáváme,“ dodal „kanonýr“, na kterého se v Edenu nezapomnělo.
A jak Hubáček hodnotí éru znovuzrozené Slavie? „Kádr má opravdu kvalitní, chce to trochu času, aby se to sehrálo. Určitě půjde nahoru,“ uzavřel.
