Napoprvé nabídku dokonce odmítl a přemluvit se nechal až od svého manažera Daniela Hanuse. A dobře udělal. Až díky brněnskému angažmá se jeho jméno vrývá fotbalovým fanouškům do paměti.
O co méně upoutával na seznamu brněnských posil v zimě, o to víc se Kalabiška o pozornost hlásí teď. A hlásit se bude také dnes v duelu proti Mladé Boleslavi. Přitom ještě na podzim snil o tom, že svoji první ligovou branku dá za Příbram, která ho poslala rozehrát se do druholigové Vlašimi.
To druhé se povedlo. "Měl jsem zápasové zatížení, dobře trénoval. Pomohlomi to fyzicky i psychicky," popisuje Kalabiška a dodává, že kdyby stál někdo v podobné situaci, poradil by mu, ať se jde raději rozkopat. "Za to, jak semi daří teď, vděčím právě Vlašimi." Za ni dal Kalabiška na podzim osm branek a čekal na volání z Příbrami.
Jenže ono se ozvalo z Brna. "Manažer Hanus mě dohodil na vánočním večírku," popisuje odchovanec Neratovic, jak se přestup zrodil. Hanus dokázal na večírku nad skleničkou vína o schopnostech svého svěřence básnit tak přesvědčivě, že se Brňané chytili.
O to víc je možná překvapilo, že mladý útočník se za nimi nehrnul a svolil až po manažerově domluvě. Kalabiška však hned ubezpečuje: "Teď toho rozhodně nelituju." S přechodem do první ligy žádné problémy neměl. Vlašimský elán si přibalil do tašky s věcmi i na Moravu, což dokazuje také to, že jej fanoušci v anketě na klubovém webu zvolili už čtyřikrát hráčem zápasu. Jen na tu první ligovou branku si musel počkat, dal ji až v pátém zápase proti Kladnu.
"Všichni mi k ní gratulovali. Rodiče i známí jsou překvapení, jak mi to v Brně jde. A přiznávám, že já taky," diví se. Co jeho rychlou adaptaci podpořilo? Třeba to, že z Vlašimi zná i spoluhráče Lukáše Křečka. "Hned jak jsem se dozvěděl o zájmu Brna, tak jsem Lukášovi volal, že bychom se v týmu mohli zase potkat. Pomohlo mi, že jsem nešel úplně do cizího," povídá levonohý fotbalista.
Uvažoval dokonce o tom, že by spolu s Křečkem bydleli, ale to se nakonec nepovedlo. "Lukáš má s sebou i přítelkyni, tak by to asi nefungovalo," směje se Kalabiška.
Na tom, že se mu nechtělo bydlet samotnému, není nic divného. Až do přesunu do Brna byl zvyklý žít doma u rodiny. V tom je pro něj nové angažmá velkou změnou. "Na druhou stranu jsem vyučený kuchař-číšník, takže si sám uvařím. Jen s tím uklízením je trochu problém," nepopírá.
Pořádek v bytě v Soběšicích už mu ale rodiče přijeli zkontrolovat. Trochu je provedl po Brně, ačkoliv sám říká, že toho z něj ještě moc neviděl.
Čas mezi tréninky tráví Kalabiška nejčastěji se spoluhráči, hraním bowlingu nebo kulečníku. A fanděním oblíbenému Arsenalu. Třeba čtvrtfinále proti Barceloně, v němž jeho "kanonýři" remizovali 2:2, sledoval i se spoluhráči. Jméno londýnského týmu stačí jen zmínit a hned se v něm probudí fanoušek.
"Postoupit na Nou Campu bude těžké. Ale pořád věřím," neztrácí víru milovník Thierryho Henryho, jenž svými výkony v Brně bývalou hvězdu londýnského celku čím dál víc připomíná.
