Zejda tento trest dostal za podíl na korupci v souvislosti s opavským a vítkovickým klubem. Údajně přijal jako úplatek například služby prostitutky.
V nezvykle obsáhlé ústavní stížnosti Zejda zpochybňoval především odposlechy, ale také právní posouzení skutku. Navíc se dožadoval vyslovení protiústavnosti části trestního řádu ve znění před poslední novelizací.
Ústavní soudci ovšem uvedli, že Zejda nepřišel s žádným novým a přelomovým argumentem a neprokázal poškození svých základních práv.
"Obecné soudy se zabývaly všemi podstatnými námitkami vztahujícími se k důkaznímu řízení, ke zjištěnému skutkovému stavu a k právní kvalifikaci, které stěžovatel znovu se shodnou argumentací uplatnil v ústavní stížnosti," uvedl v usnesení senát ÚS s předsedou Miloslavem Výborným.
Zejda figuroval také v korupčních kauzách kolem 1. FC Synot (dnes Slovácko) a Slovanu Liberec.
Liberecký případ, který již pravomocně skončil zproštěním obžaloby, příští týden znovu prozkoumá Nejvyšší soud. Ministerstvo spravedlnosti totiž nedávno podalo stížnost, podle níž byl v kauze kolem Slovanu Liberec porušen zákon ve prospěch Zejdy, klubového funkcionáře Františka Myslivečka a delegáta Christose Čanaklise.
Klíčová otázka spočívá v zákonnosti odposlechů, které byly hlavním důkazem proti sudím a funkcionářům v celé úplatkářské aféře v českém fotbale. Všechny soudy uznávaly odposlechy jako důkazy. Jen liberecký soud uvedl, že záznamy hovorů vznikly nezákonně, a proto trojici mužů zprostil obžaloby.
Podle ministerské stížnosti to byla chyba.
Nejvyšší soud svolal jednání o stížnosti na středu. Zejda, Mysliveček a Čanaklis se už ale nemusejí bát toho, že by kvůli novému rozhodnutí opět stanuli před soudem. Nejvyšší soud může nyní vynést už pouze "akademické" rozhodnutí, uvedl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.
