"Setkávám se s tím patnáct let, takže nic nového, zvykl jsem si. Je na mně přesvědčit lidi, že to tak není," bere Přerost jako výzvu, že se stal nástupcem bouřliváka Petra Rady na ligové lavičce.
Přerostův otec sedí v klubovém představenstvu, dlouho pracoval ve sklářském gigantu firmě AGC, tedy u majitele FK Teplice.
Co táta na vaše povýšení říkal?
Nikdy neměl radost, když jsem šel v Teplicích o krok výš. Teď už jsme se o tom moc nebavili.
Štvou vás řeči o protekci?
Byl to největší otazník, jestli nabídku vzít. Všichni mě s otcem budou spojovat, s tím nic neudělám, on taky ne. Moji blízcí i lidi na stadionu vědí, že mě nikdy neprotežoval, to je pro mě důležité. A těch posunů už bylo dost. Když mě trenér Cerman poslal zachraňovat B-dorost, lidi si ťukali na hlavu. Zvládlo se to. Za dva roky to samé u A-dorostu. Mladý, nezkušený, zvládne to, ptali se? Nezbývá mi než všechny přesvědčit prací a výsledky.
A co mládí, je handicapem? Budete nejmladším trenérem v lize.
Věk neřeším. Začal jsem trénovat už v jednadvaceti, mám tedy patnáct let praxe. Když pětatřicetiletý hráč končí kariéru, ve čtyřiceti ještě tolik zkušeností z lavičky nemá. Mojí výhodou je, že jsem si prošel krůček po krůčku všemi věkovými kategoriemi.
Budete mít autoritu, když někteří hráči jsou vaši vrstevníci?
Není to nic nového, já jsem vždy býval starší jen o čtyři pět let než hráči. Už v jednadvaceti jsem vedl osmnáctileté dorostence, Honzu Rezka a spol., to byla největší škola, takže z toho strach nemám. Navíc vesměs všechny současné hráče ligového áčka jsem měl v mládeži nebo v juniorce. Nebude žádná věková bariéra ani nehrozí to, že bych hráče neukočíroval.
Lukáš PřerostProfil trenéra Teplic Narozen 11. srpna 1977, ženatý, má dceru, vystudoval Střední školu technickou AGC, letos získal trenérskou UEFA Pro Licence, má i nejvyšší mládežnickou licenci Hráčská kariéra Trenérská kariéra |
Jak jste reagoval, když jste nabídku vést ligový tým dostal?
Jestli mám být upřímný, rozmýšlel jsem se. Obavy byly. Hrozně mi pomohl trenér Rada, podpořil mě, řekl: Neváhej, vem to! Projevil ses během tréninků, s kluky problém nemáš, podporuje tě realizační tým. To mě přesvědčilo, že nepůjdu do nepřátelského prostředí.
Ale co nároční diváci z hlavní tribuny? Nerozhodí vás?
Soustředím se na zápas a hráče, nenechám odvést svou pozornost.
Jaká je vaše trenérská filozofie?
Chci navázat na práci, která tady byla, hlavně na jarní část. Nebýt zranění klíčového hráče Ljevakoviče, což otupilo konstruktivitu středové řady, mohlo to být ještě lepší. Zapracuji na tom, aby nebyly výkonnostní výkyvy. Budeme se snažit hrát doma ofenzivně. Náznaky hry, jakou praktikují Plzeň a Liberec, už i u nás byly. Chceme předvádět moderní fotbal jako oni.
Kondiční trenér, psycholog. Zavedete světové trendy?
Nemáme je, navíc na to je připravený už trenér. Sportovní psychologii by měl ovládat. Nové prvky nám ukazoval při studiu profilicence Tomáš Galásek, třeba jak trénovali v Ajaxu. Bude toho víc s míčem, ale nic převratně nového.
Jaké jste měl ve třídě spolužáky při trenérském studiu?
Kromě Galáska i Jirku Němce, Lercha, Skuhravého, Slezáka, Budku, Bernádyho. Velká konkurence.
Lukáš Přerost, nový trenér fotbalistů Teplic
Co jste si vzal od trenérů, s nimiž jste spolupracoval v Teplicích?
Měl jsem možnost dělat jak s Vlastou Marečkem, tak s Frantou Strakou, Jirkou Plíškem, dvakrát s panem Radou. Od každého si člověk vezme, co je mu vlastní, každý měl svoji cestu. Nejvíc mi dal poslední rok s Radou, spoustu věcí jsem se přiučil. Hlavně co se týče chemie kabiny, vztahu k hráčům. Byl oblíbený v týmu, hráči za ním šli. Překvapilo mě, kolik mi dal prostoru. Díky tomu jsem si ověřil, že plno věcí funguje nejen u mladých, ale i u dospělých. Tyhle zkušenosti posilují sebevědomí trenéra.
Je Rada i vaším vzorem?
Ano, je. Líbí se mi, že je impulzivní. Jeho trénink žije, má atmosféru, vtáhne hráče, vyburcuje je to. Což je mi hodně blízké. Úplně stejně jsem se choval v pozici hlavního trenéra u dorostu i juniorky. Teď jako Radův asistent jsem se trošku musel zklidnit, ale myslím, že už zase budu emotivnější. Ale rozkopané dveře nečekejte.
Přerost - ligový trenér. Nemusel jste se štípnout, abyste uvěřil?
Je to obrovská pocta, ale nevím, jestli mi to pořádně dochází. Můj cíl to na začátku kariéry nebyl, chtěl jsem dělat mládež. K dospělým jsem se posunul až po prvním odchodu Rady, který mě doporučil na trénování juniorky. Což mě donutilo udělat si profilicenci.
A teď jste ve společnosti Komňackého, Vrby, Šilhavého, Lavičky.
Liga je pro mě splněný sen. Vážím si toho, vím, že to je hodně zodpovědná práce. Vůči klubu, vůči hráčům, vůči fanouškům. Beru to ne jako odměnu, ale jako ohodnocení patnáctileté práce v klubu.
