Starat se bude o řadu projektů, které v současné době celek řeší, i kvůli účasti v Lize mistrů. Ještě před rokem měl přitom 34letý rodák z Tábora úplně jiné starosti.
Uplynulá sezona pro vás asi byla ze všech nejtěžší.
Jednoznačně byla nejnáročnější za těch jedenáct let v pozici výkonného ředitele. Pro nás začala daleko před 1. červencem. Během jara jsme řešili, jestli vůbec druhou ligu přihlásíme. Bylo to jedno z nejtěžších rozhodnutí. Ročník byl náročný mimo jiné i proto, že jsme příliš nevěděli, jak bude vypadat financování po odchodu Jiřího Smrže (dřívější většinový vlastník klubu) a jestli jsme vůbec schopni zajistit finanční prostředky pro působení ve druhé lize. Dalším úkolem bylo přebudování kádru. Po odchodu pana Smrže jsme museli vymyslet úspornější variantu.
Nakonec jste byli úspěšní.
Střízlivě se na to nejde koukat jinak než na povedenou sezonu. Opravdu jsme byli v roli týmu, který přežil klinickou smrt. Všichni kolem klubu jsou na to hrdí.
Teď vás čeká velká výzva. Působit budete v klubu, který si zahraje Ligu mistrů. Jak se váš přestup zrodil?
V průběhu jara jsme byli v kontaktu s generálním ředitelem Plzně Adolfem Šádkem. Několikrát jsme se o tom bavili a pak přišla nabídka.
Co přesně budete mít jako technický ředitel na starosti?
Ve Viktorce se teď řeší hned několik projektů. Předělává se VIP zázemí pro potřeby UEFA. V tréninkovém areálu vzniká vyhřívané hřiště, aby měl tým dobré podmínky k přípravě. Montují se velkoplošné obrazovky na vnější plášť stadionu, ten bude mít zároveň nový systém led obrazovek. Promění se i turniketový systém. A protože se v Plzni bude hrát Liga mistrů, je kladen větší apel na to, aby bylo vše v naprostém pořádku.
Rozhodování nad takovou nabídkou asi nebylo příliš těžké.
Každé rozhodování je náročné. V mém případě ještě víc, když mám k Táborsku takový vztah. Když jsem začínal, byli jsme v divizi a měli čtyři přípravky. Po 13 letech se Táborsko stalo regionálním lídrem se sportovními středisky pro mládež a nově vznikajícím stadionem. Nabídka z takového klubu se ale samozřejmě neodmítá. Díky tomu, že mám přítelkyni a část rodiny z Plzně, bylo pro mě rozhodování o něco jednodušší.
Budete se tedy stěhovat?
Práce vyžaduje každodenní působení. I nadále si ale některé věci v Táborsku ponechám a budu působit ve správní radě.
Co všechno ještě budete v Táborskou dělat?
Novému výkonnému řediteli budu některé věci předávat, protože se s nimi bude seznamovat. Některé rozdělané věci chci ještě dotahovat. Zároveň jsem kvůli financování navázán na některé naše partnery, s kterými budu jednat o podpoře.
Táborsko má nového hlavního partnera. Jeho jméno je zatím tajné, co k němu můžete prozradit?
Připravuje se mediální vstup, nyní se dokončuje podoba prezentace partnera. Předpokládáme, že informaci zveřejníme začátkem července. Mohu říct, že to je největší partner od doby pana Smrže. Přinese významný podíl v celkovém rozpočtu klubu. I nadále se ale budeme muset snažit získávat další sponzory. Nový hlavní partner nám dává určitou jistotu. Co se týče financování, jsme na tom ale podobně jako ostatní sportovní spolky a kluby. Máme problém s finanční podporou ministerstva školství. Je to velký a složitý problém, o kterém se příliš nemluví. U některých dotačních programů víme, kolik dostaneme, u jiných ne.
Je klub na nadcházející sezonu připravený?
Troufnu si říct, že ano. Stále věříme, že se situace na ministerstvu školství srovná a peníze budou distribuovány tak, aby nebylo ohroženo sportovní prostředí.
Vaším nástupcem bude Josef Holub. Byl to jasná volba?
Hodně jsem nad tím přemýšlel, když nabídka z Plzně přišla. Logicky jsem hledal nejlepší možnou variantu. Josef Holub je v klubu poměrně dlouho, zná všechny procesy, takže jsme se shodli, že bude vhodným kandidátem. Staral se o mládež, dotace a komunikoval s městem. Jedinou nevýhodou mohou být kontakty v profesionálním fotbale. Budu mu ale nadále pomáhat.
Odešel trenér Roman Nádvorník, do Liberce míří záložník Aleš Nešický a teď jdete pryč i vy. Čeká kvůli odchodům klub náročné období?
Odchody Romana Nádvorníka a Aleše Nešického jsou věci, které se ve sportu zkrátka dějí. Nový trenér Kamil Tobiáš je člověk, jenž v týmu před deseti lety působil jako hráč. Prostředí zná dobře. A svůj odchod nevnímám tak, že bych se o Táborsko přestal zajímat a starat.
Pojďme ještě k přestupům hráčů. Bude se nějak výrazně měnit kádr?
Pevně věřím, že k větším změnám nedojde. Naším cílem je mít kádr stabilizovaný. Chceme větší kmenovou základnu a doplnit slabiny, jež se projevily během jara. Po odchodu Štohanzla a Nešického bychom chtěli přivést ještě minimálně jednoho hráče do středu zálohy.
Považujete přestup Nešického do Slovanu Liberec za jeden z těch
nejzajímavějších?
Hráčů, kteří šli z Táborska do první ligy, je poměrně dost. Aleš Nešický měl ve smlouvě výstupní klauzuli, která mu umožňovala za určitých podmínek odejít. V jeho letech se svými zkušenostmi do ligy určitě patří.
Do první ligy teď míříte i vy. Ve funkci výkonného ředitele jste v Táboře začínal už ve 22 letech jako vysokoškolák. Jaké to pro vás bylo?
Bylo těžké skloubit práci na plný úvazek a studium na stavební fakultě v Praze. Lidé okolo fotbalu vnímají věk, pohybují se v něm starší a zkušenější. Proto jsem se tím musel prokousat a pozici si trochu vydobýt. Považuji to ale za jedno z nejhezčích období. Zpětně vidím, že jsem si neuvědomoval, do čeho jdu.
Vaším úkolem tehdy bylo připravit tým na působení ve třetí lize.
Nebyl nikdo, kdo by se o to postaral. Přicházeli hráči z Prachatic či Karlových Varů. Já dostal důvěru. Myslím, že se to podařilo. Hned první rok jsme skončili druzí za béčkem Sparty.
Byl pro vás postup do druhé ligy největším úspěchem?
Jednoznačně ho považuji za největší sportovní úspěch. Při posledním kole jsme všichni cítili ohromnou euforii.
A kdybych se zeptal na největší zklamání? Byl to zápas s Českými Budějovicemi o postup z druhé ligy? V červnu 2014 jste doma prohráli 0:6...
Je to tak. Ligový fotbal je dlouhodobá soutěž. Celý rok pracujete na tom, abyste dosáhli úspěchu. V závěru sezony tehdy bojovaly tři týmy, ale my jsme poslední zápas nezvládli. Zklamání bylo velké. Paradoxně to však byla nejúspěšnější sezona.
Jedním z vašich posledních projektů je stadion v Kvapilově ulici, kde se staví nová tribuna. Kdy bude hotová?
Teď jsme zahájili výstavbu, připravené jsou betonové patky na montáž ocelové konstrukce. Trochu se potýkáme s problémem, kterým jsou ve stavebnictví termíny. Střecha je z polykarbonátu a řešíme její dodání. Na přelomu září a října bude ale tribuna hotová a nabídne 500 míst.
