Aby ne, když 26letý ofenzivní záložník vynechal celý podzim. Na konci minulého ročníku, když se díky jeho formě mluvilo i o reprezentaci, si přetrhnul přední zkřížený vaz a v červnu musel pod kudlu.
Jak jste na tom teď?
Už jsem připravený, doufám, že koleno všechno zvládne. Jedu už naplno. Vlastně už na konci podzimu jsem s kluky trénoval, jen jsem ještě nešel do hry.
Když jste poprvé zatížil koleno, měl jste obavy?
Spíš očekávání, co koleno snese nebo nesnese. Zjišťoval jsem pomalu, že se můžu na něj spolehnout. Teď při individuálních plánech, když jsem trénoval na Lipně, tak jsem uklouzl na ledě, ale noha vydržela, já zůstal stát a běžel jsem dál. Byla to poslední kapka pro zisk sebedůvěry, zjistil jsem, že koleno už zase funguje.
Jak se těšíte, až konečně naskočíte do zápasů?
Strašně moc. Na ten pocit, že můžu klukům pomoct, že se na mě můžou spolehnout. To je teď jediná moje priorita, abych to dokázal.
V jaké se cítíte formě? Před zraněním jste na tom byl skvěle.
Chyběl jsem půl roku, ale myslím, že tohle jsem nezapomněl. Jde spíš jen o to, abych neměl strach z té nohy, což zatím nemám. Všechno ukáže až leden. Do formy se stoprocentně dostanu, v to věřím.
Kdy si poprvé zahrajete zápas?
Asi až na soustředění na Kypru. Hrát na umělce v tomhle počasí, to jsou spíš zápasy o bojovnosti. V nich si to asi jen vyzkouším, třeba aspoň na pár minut.
Trénink fotbalových Teplic: Jakub Hora (vlevo) a Admir Ljevakovič
Jak jste psychicky snášel tu dlouhou pauzu?
Určitě špatně. Za začátku to bylo hrozné. Lepší to bylo, když jsem se zhruba po dvou měsících od operaci dostal už aspoň do kabiny mezi kluky. Cítil jsem od nich, že mám důvěru, že mě potřebují a že chtějí, abych už hrál. Tohle všechno mě posouvalo k návratu, dávalo mi to sílu, abych to dokázal.
Pozice podhrotového hráče je v Teplicích v podstatě stále neobsazená, jste rád, že zůstala volná pro vás?
I kdyby někoho přivedli, jsem s tím vyrovnaný. Už jsem ve věku, abych to neřešil, a naopak dokázal, že tam patřím já. Buď se mi to povede, nebo ne.
Teplice loni na jaře hodně těžily z vaší spolupráce s Martinem Fillem, který ale odešel zachraňovat ostravský Baník. Nemrzí vás to?
Martin šel za lepším, musím mu jen popřát, ať se mu tam daří. Na hřišti mi bude chybět ohromně, protože jsme si hodně rozuměli, budou tam ale jiní hráči, s nimiž si budu muset vyhovět. A pomoct jim zase na oplátku. Tak, jak pomáhal Martin. Teď to asi bude víc na mně, což mi vyhovuje. Navíc je tady Honza Rezek, s ním si určitě budu také rozumět, je to už zkušený hráč.
Co jste říkal na teplický prvoligový podzim?
Já myslím, že byl výborný. Sice se ztratilo pár bodů, ale udělaly se jiné ve špatných zápasech. I když jsem byl na tribuně, dalo se na to koukat. V některých zápasech to bylo horší, ale to je normální. Z mého pohledu je to dobré.
Ale evropské poháry jsou po půlce soutěže daleko.
Myslím, že dál než minulý rok. Ale pro nás je výzva něco sami sobě dokázat, dokázat to i klubu, fanouškům. Myslím, že to bude dobré, že po zimní přestávce navážeme na minulé jaro a podzim.
