"To je v pořádku. Vždyť jsem taky podobný typ jako Maradona," zdůraznil Švancara a tvářil se u toho vážně. Měl výbornou náladu a svými proslovem bavil novináře, kteří řvali smíchy.
Žižkov po třech porážkách hrál v 6. kole derby proti Bohemians a třicetiletý útočník dal první gól v sezoně.
"Je to dost pozdě, taky jsme si radosti měsíc neužili. Měl bych dávat gólů víc, ale jsem samozřejmě rád, že se mi to povedlo aspoň teď," poznamenal. "Ale ze mě nikdy nebude střelec, já spíš dělám akce. Proto mě víc mrzelo, že jsem neměl ani moc přihrávek."
V neděli dopoledne všechno napravil, nejenže dal gól, ale ještě Naumovovi na jeden přihrál a Žižkov vyhrál 4:2. "Hlavně, že jsme vyhráli. To je jediné důležité."
I když to Švancara myslí upřímně, stejnou váhu přikládá i fanouškům, aby se bavili. Proto když má den, je radost navštěvovat zápasy Žižkova. Neskutečně si věří, dovolí si velké věci a ještě stačí mávat na diváky.
"Na lidi myslím pořád. Dají si klobásku a vy jim musíte dát taky čuchnout, aby si ten fotbal užili," zdůraznil.
"Ale musí to mít mantinely, hranici. Musí to mužstvu pomáhat. Jak to začne škodit, Švancara nebude na hřišti," řekl žižkovský kouč Josef Csaplár.
Mužstvo vedl poprvé a že zažil vítěznou premiéru, za to vděčí nejvíc právě Švancarovi. "Odehrál velké utkání. Nepřišel jsem ho předělávat, to by jinak nebyl on. Přišel jsem, abych z něho dostal maximum."
. Petr ŠvancaraProstě v mé elektrikářské hlavě bez maturity seplo, že to takhle udělám. Prokličkoval jsem to jako Jarda Jágr. A to zakončení? Sice laxní, ale zároveň geniální. |
Švancara se parádně předvedl už v páté minutě. Na polovině hřiště převzal míč, nikomu ho nepůjčil a drzým dloubákem přehodil gólmana.
"Prostě v mé elektrikářské hlavě bez maturity seplo, že to přesně takhle udělám. Měl jsem rychlost a prokličkoval jsem to jako Jarda Jágr. A to zakončení? Kdyby se mi to nepovedlo, tak mě poslali do béčka. Vypadá to sice, že je to laxní, ale zároveň geniální."
A pak už to začalo. Na hřišti komentoval každou akci, rozhazoval rukama, diskutoval s rozhodčím, mával na fanoušky. "To jsem přesně já, dneska mě to náramně bavilo." Až na něj musel kouč Csaplár křiknout: "Kroť se."
V poločase mu už domlouval, Švancara se po přestávce zklidnil, fanoušky zase uzemnil nečekaný nástup soupeře. Během tří minut z 0:2 srovnal na 2:2. "Hlava to podcenila, přišla facka, ale ukázali jsme sílu dopředu," říkal Švancara.
Žižkovem to neotřáslo, naopak dokázal dát další dva góly. A Švancara si dál mohl zápas užívat. Mohl vstřelit dokonce svůj druhý gól. Nejdřív v souboji přetlačil stopera Obermajera, k míči si však pomohl rukou, což sudí nepostřehl. Ale pak nezvládl kličku gólmanovi.
"To byla boží ruka, prostě ta moje vyčůranost," přiznal, jak se k sólu dostal.
Boží ruka? Tou se přece proslavil Maradona ve čtvrtfinále mistrovství světa 1986 proti Anglii....
