„Postavení v tabulce je příjemné. Ale nechci říkat, že panuje úplná spokojenost, protože jsme měli výkyvy a je na čem pracovat, v čem se zlepšovat,“ říká Svědík před startem odvetné části.
Když jste tým v listopadu 2018 přebíral, nacházel se bod od sestupu. Pomyslel byste si v té době, že se dostanete se Slováckem tak vysoko?
První sezonu byl úkol udržet se. Ve druhé jsme se chtěli vyhnout bojům o záchranu, což se nám také povedlo. Před letošní jsme řekli, že bychom se chtěli pohybovat ve vrchní polovině tabulky. Tak to máme nastavené. Řekneme si, co je v daném horizontu v možnostech klubu, hráčského kádru. To jsme si řekli i v létě při podpisu nové smlouvy. Moje práce musí mít nějakou hlavu a patu. Jsem rád, když to takhle je a když to takhle funguje.
Jak složité bude udržet čtvrtou příčku?
Pokud to chceme dokázat a to chceme, tak to musíme potvrzovat každý týden kvalitou, výkonem v zápasech, což je ohromně obtížné. Za námi jsou Plzeň, Baník, velmi dobře hrající Olomouc, nesmíme zapomenout na Liberec. Ve středu tabulky je velký tlak a bodové rozdíly minimální. Polovina soutěže znamená akorát dobrý start, ale liga se rozhoduje až v posledních dvou třetinách.
69 zápasů odkoučoval Martin Svědík v 1. lize ve Slovácku |
Proto odmítáte otázky na evropské poháry?
V téhle chvíli je tahle otázka nešťastně položená. Poháry, to je spousta aspektů - součinnost celého klubu, ekonomika, infrastruktura. Na poháry musíte mít kádr připravený už v zimě, abyste ho nemusel v létě tolik měnit. Z klubu musí zaznít, jdeme do toho, budeme dělat maximum. Vykřikovat po sérii čtyř pěti vítězství „chceme do pohárů“ je dvacet kol před koncem předčasné. Měli bychom se soustředit na jiné věci.
Lichotí vám, když slyšíte, že jste nejlepší trenér Slovácka, co kdy mělo? Nebo že byste ve Slavii jednou mohl nahradit Trpišovského?
Vůbec nic to se mnou nedělá. Vím, že tohle je strašně tenký led. Nejen ve fotbalovém životě jsem si prošel leckterými situacemi, které nebyly jednoduché. Strašně si vážím, že můžu dělat fotbal, trenéra v první lize. Když jsem začal trénovat v Pardubicích, ani jsem neměl takové cíle. Teď se to hnulo. Prošel jsem několika kluby, získal jsem zkušenosti. Že vás chválí, je hezké, ale za dva týdny se to může obrátit proti vám a na to musíte být připravený. Nechci se s nikým srovnávat. Ani mi to nepřísluší. Hledím si svojí práce, aby fungoval realizační tým, aby mě od práce nic neodvádělo.
Trenér Slovácka Martin Svědík křičí pokyny v zápase s Bohemians.
Že pod vámi hráči fotbalově rostou, vás ale musí těšit, ne? Z náhradníka Lukáše Sadílka je nejlepší nahrávač ligy, Havlík nakoukl do reprezentace, probudil se nejlepší střelec Eura do 21 let Kliment...
Pokud se daří týmu, tak jednotlivci vyskakují. Sadílek s Havlíkem už patří do střední generace, měli by převzít vůdcovskou roli. Jsem rád, že se na tom podílejí. Ale nejsou to jen oni nebo Kliment. Vzadu Kadlec s Hofmannem, Daníček je duší Slovácka, i když teď je zraněný. Tím máte osu mužstva, která musí být, aby fungovalo. K té se nabalí ostatní hráči. Když osa týmu podává vyvážené výkony, jste úspěšní. Výkonnost některých hráčů se ustálila a jen doufám, že jim to vydrží. Naši hru máme založenou na týmovém výkonu. Když vypadnou jeden dva hráči, mužstvo to ještě utáhne. Ale když jich vypadne pět jako naposledy s Budějovicemi, tak je to znát.
29 výher ho v klubu řadí na druhé místo za Svatopluka Habance |
Na rozdíl od většiny týmů ze špičky sázíte na české hráče. Zahraničním tolik nevěříte?
Slovácko je závislé na ose mužstva, kterou tvoří odchovanci nebo hráči, kteří jsou tady dlouho. Ale cizincům se nevyhýbáme. Také je máme. V létě přišel Regi (útočník Cicilia) a hned hrál v základní sestavě. Pak trošku polevil v tréninku, měl osobní problémy, takže vypadl. A teď se zranil. Michal Tomič je zraněný, Paťa Šimko naskakuje, Bajzič (Bajza) něco odchytal. Timur (ruský útočník Melekescev) přišel ve stavu, že jsme ho tři měsíce dávali do kupy po kondiční stránce. Navíc je to mladý hráč, ročník 2001. Věděli jsme, že to bude projekt na delší čas. Teď je potřeba, aby vstřebal taktické věci, intenzitu tréninku, nebude toho málo. Pro něj je to strašně těžké. Bydlí na hotelu, v době covidu tady nemá vyžití. Ale potenciál má, umí dávat góly, je rychlý, tahový hráč. Potřebuje vybrousit. A dokázat, že patří do základní sestavy.
Trenér Slovácka Martin Svědík se rozčiluje během utkání s Mladou Boleslaví.
Přestupový termín končí 8. února. Zmínil jste se, že by se vám hodil dynamický, rychlostní hráč na kraj zálohy, případně do obrany. Ještě jsou posily ve hře?
Za nás trenéry říkám, že bychom byli rádi. Ale tohle je spíše otázka na vedení. Nějaké typy jsme měli, ale pokud by někdo přišel, museli bychom někoho z kádru poslat pryč. Víme, co si můžeme dovolit, a byli jsme rádi, že v zimě nikdo neodešel. Bereme to jako fakt a jede se dál.
Už přemýšlíte nad složením mužstva na příští sezonu?
Jednoznačně. Nesmíme usnout. Víme, kterým hráčům končí smlouva, komu ji budeme chtít prodloužit, kdo nebude. Víme, jak doplnit tým. Přitom musíme udržet hranici vyváženosti věkového průměru. Aby nerostl, ale ani aby nešel výrazně dolů. Mladí hráči? Říkám ano, ale je potřeba si uvědomit, že rostou vedle starší a střední generace. Když jich dáte pět do základu, tak nebude mužstvo fungovat tak, jako když tam dáte dva. Důležité je mužstvo dobře provázat, namíchat.
Trenér Martin Svědík na tréninku fotbalistů Slovácka.
Smlouvy končí matadorům Petrželovi s Kadlecem. Tušíte, jestli budou pokračovat?
Věřím, že budou mít chuť hrát. My o ně určitě zájem máme. V dnešním fotbale je kromě charakteru strašně důležitá rychlost. A při svém věku jsou oba pořád rychlí. Michal (Kadlec) podává výborné výkony na své pozici. Milan, i když má nějaké výkyvy, má mužstvu pořád co dát.
Vy sám jste v létě prodloužil v Hradišti kontrakt až do léta 2023. To je na české poměry nezvykle dlouhá doba. Nepochyboval jste?
Nabídka přišla, vyplynula ze situace. Byl jsem rád. Je pravda, že v Česku to nebývá zvykem, tak proč neudělat něco jiného než pořád střídat kluby. S klubem jsme jasně dohodnutí na věcech kolem. Víme, co chceme, co od sebe čekáme.
Rodinu jste přestěhoval z Pardubic na Slovácko?
Jsme tady častěji spolu, než jsme bývali. Střídáme to. Chvilku tady, chvilku tam. V Pardubicích jsou děti na domě, což je pro ně zajímavější. Přijedou na domácí zápas. Rodina je to nejdůležitější, co mám. Manželka ale ví, že v týdnu potřebuji na práci klid. Fotbalem žiji nonstop. Netvrdím, že 24 hodin denně, ale 13 až 15 hodin to bude. Hodně o něm přemýšlím. V tomhle jsem maximalista. Chci být připravený, aby mě nic nepřekvapilo. Stojí to i spoustu času. V tomhle mám skvělou ženu.
