Slavia, Slovácko, Baník, Jablonec i Bohemians – a mezitím ještě Sevilla. Každý z těchto soupeřů nastřílel olomoucké Sigmě minimálně tři góly. Do sítě Hanáků padají lehce a hustě jako podzimní listí a Miloš Buchta, loni nejlepší gólman ligy, je bezradný. „Pořád dostáváme trojku, to už je na hlavu,“ přiznával 38letý veterán po poslední porážce 2:3 od Bohemians.
Proti klokanům jste ztratili dvoubrankové vedení. Co se stalo se Sigmou ve druhém poločase?
Těžko vysvětlit. Možná pět minut nekoncentrovanosti, nebo nevím. Protože první poločas jsem si říkal, že je zpátky ta stará Sigma. Kluci měli pohyb, věřili si, byli jsme ve všem rychlejší než Bohemka. Nechci se vymlouvat, jestli přišel strach o výsledek, kdy jsme věděli, že ty body nutně potřebujeme, nebo přišla už opravdu únava, ale Bohemka pak byla u všeho dřív. Nedokážu si to vysvětlit. Dostali jsme opět tři góly.
A za sedm kol už jste jich inkasovali celkem sedmnáct, v tom je hlavní problém?
Sám si říkám, že bych měl chytnout něco navíc a pomoct klukům tu jednu nulu udržet. Ale bohužel. První gól Bohemka uklidí do prázdné brány, druhý střílel sám snad mezi třemi. Zatím klukům moc nepomáhám. Asi je dobře, že je tu pauza. Teď si i říkám, jestli si odpočinout, nebo ještě víc potrénovat, abychom byli ještě lepší. První poločas byl dobrej, protože kdo to viděl, musel si říkat, co se se Sigmou stalo, že jsem tak nestíhali.
Co vám tedy chybí proti loňsku? Semknutost, komunikace?
Kdybych to věděl… První poločas nám všechno vyšlo, byli jsme bojovní. Ve druhém poločase byla Bohemka agresivnější, my jsme začali tahat nohy, byli jsme všude později a ztráceli jsme balony. Potom góly, to mi připadne, že to měli raději kopnout na tribunu a oni si nás tam tři čtyři povodí.
Při třetím gólu chybovali oba stopeři – Kotouč vyběhl, Polom ustupoval a střílející Martin Hašek šel úplně sám.
Ten gól mě mrzí nejvíc, protože byl asi jediný, který se dal chytit. Roztáhl jsem se, ale prošlo mi to pod nohou. Možná jsem mohl ještě víc vyběhnout a ještě zmenšit úhel, ať mě někde trefí. Ale předcházely tomu taktické chyby. Měli jsme to na noze, prohraný souboj, vystoupíme a nejsme tam, naopak soupeř jde do brejku. Zbytečně. Byla to temná sedmiminutovka, kdy nám to otočili. Pak jsme se snažili o vyrovnání, ale bylo to křečovité.
Přestupní období ještě neskončilo, uvítal byste posilu do defenzivy?
Když někdo přijde na trénink, vidí, že máme dobré stopery. Ale při hře je na rozhodnutí sekunda a ta nám na podzim rozhoduje, že jsme tam o ni později a dostáváme góly. Ať je to v Jablonci, nebo s Bohemkou. Je to špatná situace, musíme se z ní ale dostat sami. Soupeři se sami nezačnou porážet, a dokud v sobě nebudeme mít vítěznou mentalitu, tak bohužel.
Bude se vám během reprezentační přestávky těžko zvedat?
Byl to zápas, kdy jsme si řekli, že uděláme tři body, budeme jich mít šest a během reprepauzy se nám bude dobře trénovat, protože budeme nedaleko středu tabulky. Ale bohužel, dopadlo to úplně naopak. Když vedeme 2:0, máme vše pod kontrolou, je to velké zklamání. Ale nevím, jestli bych měl někoho zkritizovat, nezvládli jsme to jako mančaft. Tři inkasované góly se budou házet na obranu, ale vyhrajeme jako tým a prohrajeme také jako tým. Nezvládli jsme to a jen my si musíme pomoct. Soupeři nám nic zadarmo nedají, a když mohou, dorazí nás. Během reprepauzy se z toho musíme nějak dostat.
Jenže přijít o vytoužené body, které byly tak blízko, to je zážitek o síle slušného traumatu.
Doteď jsme pod tlakem nebyli, protože jsme měli i Evropskou ligu. Bylo to něco nového a neměli jsme zažitý její rytmus. V lize jsme byli jasně horší jen s Baníkem, jinak jsme nepropadli, akorát jsme nesbírali body. Teď to ale byl totální kolaps a může to být malinko na psychiku. Když vedete, máte zápas pod kontrolou, potřebujete nutně tři body – a znovu je ztratíte... Bude se nám to vzdalovat, zápasy budou ubývat. Nechci to zakřiknout, můžeme i chytnout sérii jako Jablonec, ale budeme to mít hodně těžké, abychom se dostali z té červené zóny.
Vkrádají se do hlavy i myšlenky na olomoucký jo-jo efekt a sestupové sezony, kdy bylo rázem všechno špatně?
Už jsme to řešili možná před měsícem, že bych tu nerad ten jo-jo efekt zažil. Už jsem to tu poznal před třinácti lety, kdy jsme po třetím místě byli desátí. Pak před čtyřmi lety to byla druhá liga, postup a druhá liga. Doufám, že znovu nejsme na sinusoidě směrem dolů. Pořád čekám, že se chytneme jednou nulou vzadu. Sám jsem na sebe naštvanej, že klukům víc nepomůžu. Vždyť my dáme dva góly a nevyhrajeme! Pořád dostáváme trojku, to už je na hlavu. Možná pomůže změnit jeden dva tréninky, abychom nebyli pořád na stadionu, a jít si zahrát něco jiného.
Co ještě může Sigmě pomoct?
Ještě jsme ani neměli čas si to vyříkat. Ale bude reprezentační přestávka, možná nám to prospěje. Nic víc nepomůže než trénovat, jít zápas od zápasu a začít sbírat body.
