"Samozřejmě mám radost. Hlavně z toho, že ty nominace přicházejí jako ocenění mých výkonů v Mladé Boleslavi," říká šestadvacetiletý Jan Rajnoch.
Mezi reprezentanty nahlédl už letos v únoru. Byl tehdy ve výpravě na Kypr a zahrál si tam za české béčko proti rezervě Řecka. "Jenže na Kypru nás byla hromada, aby to vydalo na dvě mužstva a na dva zápasy. Žádné velké závěry jsem z toho nedělal."
Takže na nominaci pro mistrovství Evropy jste ani nepomyslel?
Že nepomyslel, to bych lhal. Ale bral jsem to reálně. Že by trenér Brückner vzal na mistrovství úplného nováčka, to se moc čekat nedalo.
A když jste dostal pozvánku k přípravnému utkání do Anglie?
Jak už jsem říkal, bral jsem to jako ocenění mé jarní formy v Boleslavi.
Jaké máte na srpnový duel v Anglii vzpomínky?
Zahrál jsem si tam čtvrt hodiny a splnil se mi tím jeden z fotbalových snů - nastoupit ve Wembley. Musím říct, že je to skoro nepopsatelný zážitek.
Jenže v závěru zápasu jste se nešťastně přimotal do situace, z níž Angličané vyrovnali na konečných 2:2.
No právě, to mi tu radost z Wembley trochu pokazilo. Někdo vystřelil a do té rány jsem šel z jedné strany já a z druhé brankář Čech. Petr mi pak říkal, že tu střelu srazil na mě a míč šel pak do sítě. Ale nic mi nevyčítal jak on, tak ani ostatní.
Viděl jste tu situaci na videu?
Neviděl a ani ji nikdy vidět nechci. Věřím tomu, co mi řekl Petr Čech. Ale oživovat si to nebudu. Stačilo, když jsem pak dostával esemesky s gratulacemi k prvnímu reprezentačnímu gólu. Hodně z nich bylo takových těch žertovných i vtipných, ale další zase opravdu hodně zlé, zlomyslné a jedovaté.
Takže byste to jistě chtěl 10. září v Severním Irsku napravit.
Kdo by nechtěl. Ale pochybuju, že k tomu budu mít v Belfastu příležitost. V národním mužstvu je totiž nevídaná konkurence.
Ale vy přece obstojíte jak na místě stopera, tak coby všestranný záložník. Šancí proniknout do reprezentační sestavy je tak víc.
Na to nespoléhám. Jsem rád, že jsem v nominaci. Hlavně se v ní držet stabilně a časem se uvidí.
Cítíte se víc stoperem, nebo záložníkem?
Poslední dobou mi to docela jde v záloze, líbí se mi, že si tam můžu zaútočit a vystřelit. Takže teď se cítím záložníkem. Ale kdybych se usadil na místě stopera, nejspíš bych mluvil jinak.
Vy mezi obrannou linií a zálohou pendlujete vlastně od začátku prvoligové kariéry.
Když jsem ligu začínal v té pravé vršovické Bohemce, hrál jsem tam pod mladým trenérem Uhrinem defenzivního záložníka. Až když jsem přestoupil do Slovácka, kde byla spousta šikovných záložníků, dal mě trenér Jarolím na stopera. A na tomhle místě mě pak parádně vyškolil Honza Palinek.
Vzpomenete si ještě na váš premiérový prvoligový start?
Jasně. Bylo to začátkem jara 2003 za Bohemku, hned v prvním kole jsme hráli 3:3 v Budějovicích a dal jsem branku.
Ale "klokani" ten rok spadli do druhé ligy a vy jste šel v lednu 2004 do Slovácka.
Na ten čas v Uherském Hradišti vzpomínám moc rád. Jak už jsem připomněl, zabydlel jsem se tam na místě stopera, hrál jsem pravidelně v základní sestavě, našel jsem si tam kamarády a dokonce i přítelkyni. Často tam jezdím, mám prostě k tomu klubu i místu pořád silný vztah.
Kariéra Jana RajnochaPrvní liga jaro 2003: Bohemians 1905 Reprezentace debut 20. srpna 2008: Anglie - Česko 2:2 |
Ve Slovácku totiž rok po mém příchodu začala taková zvláštní éra. Měnili se majitelé klubu, vyhodili úspěšného kouče Jarolíma, pak se tam trenéři střídali jak na běžícím pásu. No a nakonec já sám po víc než dvou a půl letech cítil, že bych potřeboval změnit dres.
Proč zrovna Mladá Boleslav?
Protože jsem dostal opravdu seriózní nabídku od boleslavského šéfa pana Dufka. A dneska je mi jasné, že jsem udělal moc dobře. Jsem v Boleslavi spokojený po všech stránkách, navíc mi tohle mužstvo pomohlo do reprezentace.
Ale ještě před pár týdny se mluvilo o vážném zájmu Slavie.
Chtěl mě trenér Jarolím, který se mnou udělal dobrou zkušenost ve Slovácku. Ale už to padlo. Stejně jako případný odchod ven, přestože teď v létě jsem měl konkrétní nabídky z Udine a Cagliari.
Proč jste je odmítl?
No, nějak se to ve mně začalo lámat. Mám vynikající vztah s panem Dufkem, do Boleslavi přišel nový trenér Hapal, mužstvo se posílilo o výborné útočníky Pecku s Papadopulosem a o znamenitého záložníka Sylvestreho. Já jsem navíc kapitán, a tak jsem si řekl, proč bychom třeba nemohli ligu vyhrát. Vždyť už Ostrava s Libercem v minulých letech ukázaly, že první místo nemusí pokaždé patřit jen Spartě nebo Slavii.
Takže cílem Mladé Boleslavi je mistrovský titul?
Takhle natvrdo bych to neříkal. Ale na druhou stranu, proč to nezkusit.
Pondělní vítězná dohrávka Boleslavi v Brně naznačila, že váš tým nejspíš nejvyšší ambice mít může.
Je fakt, že nám to sedlo náramně. Samozřejmě, že vítězství v Brně se hodně počítá, ale liga je pořád jen na začátku. Všichni víme, že se musíme držet při zemi a ty tři brněnské body potvrdit v nedělním domácím zápase s Olomoucí, která ještě neprohrála.
