„Zlínští po třiceti minutách zjistili, že nejsme nebezpeční, tak na nás vylezli jeden na jednoho. Asi si řekli, že ani nechceme vyhrát. Pak už to byl zmar, nedokázali jsme si s tím poradit. Asi bychom nedali gól, ani kdybychom hráli 300 minut. Příště (v Mladé Boleslavi) musíme být daleko lepší,“ pokračoval kouč aktuálně 13. týmu Fortuna ligy.
Duel se ševci označil za nejméně vydařený domácí zápas za celý podzim. Kdoví, jestli nebyl vůbec nejhorší za dobu, co v Pardubicích trénuje.
Bylo to od nás takové nijaké, smutnil pardubický brankář Budinský po Zlínu |
„Přitom jsme věděli, oč hrajeme, kdybychom ho zvládli, mohli jsme vplout do klidnějších vod. Bohužel se to nepovedlo. Nic to nemělo, žádná střelba, malá agresivita. Nedostali jsme se na ně, i když jsme tušili, jak se tu Zlín bude prezentovat. V podstatě všichni hráči podali velmi slabý výkon, snad bych pochválil Tíšu (Emila Tischlera), který se snažil a snesl měřítko. Na rovinu, prohráli jsme zaslouženě,“ uznal Kováč.
Na větší stres je dost času
Že by se na týmu projevila tíha okamžiku z důležitosti utkání dvou protivníků, jejichž prioritou je záchrana? Trenér to úplně nevyloučil, nicméně podle něho je na podobný typ nervů moc brzo.
„Kdyby to byly tři zápasy do konce soutěže, tak by byl tlak obrovský. Váha výsledku se Zlínem je samozřejmě velká, mohlo nás to posunout do střední skupiny,“ řekl Kováč, „ale mně hlavně vadí, že jsme to málo rozbíhali. Měli jsme plán chodit za soupeře, a skoro jsem to tam neviděl — možná dvakrát za celý zápas... Denis Darmovzal měl třeba míč na rohu vápna, mohl vystřelit, nacentrovat, tlačit to do brány... A za tři vteřiny jsme byli u našich stoperů.“
Takových situací však fanoušci sledovali řadu.
„My teď doma hrajeme impotentní fotbal. Chtěl bych u hráčů i trochu sobeckosti. Lidi ze sedaček nezvedáme. Byl to čistý úkaz, jak ne,“ durdil se Kováč.
