Rüssingen leží pár kilometrů od Mannheimu. Vesnice s pár desítkami domů a pěti stovkami obyvatel, obklopená ze všech stran poli. A právě tady, před hrstkou diváků opřených o klandr u místního hřiště, pokračuje fotbalová kariéra Sergio Petera.
V Česku se podsaditý německý záložník jen mihnul, přesto si jeho jméno fanoušci dodnes vybavují. Bohužel pro něj hlavně jako synonymum pro totálně nevydařený přestup.
Pozornost Peter vzbudil už před pěti lety na tiskové konferenci po svém příchodu do Sparty - novináře tehdy zajímal víc než vedle něj sedící druhá posila, obránce Roman Hubník. Vždyť přicházel z Blackburnu, za který v anglické lize odehrál sedmnáct zápasů a platil za velký talent. Mluvilo se o tom, že za něj Sparta vysázela pořádný balík: prý až patnáct milionů. A tak byla očekávání oboustranně vysoká.
"Chci se díky Spartě fotbalově zlepšovat," vyhlásil tehdy snědý mladík s kulatým obličejem a nagelovanými vlasy, když držel v ruce sparťanský dres se svou jmenovkou. Smlouvu podepsal do června 2011 a dal si jasný cíl: "Už příští podzim chci se Spartou hrát evropské poháry." Omyl.
Takhle se Sergio Peter před pěti lety fotil se sparťanským dresem.
Příští podzim Sparta poháry hrála, ale Peter už byl dávno pryč. V Praze vydržel jen půl roku a jeho ligová bilance se zasekla na pouhých dvou zápasech. Na Žižkově nastoupil v základní sestavě, ale vůbec se mu nedařilo a v poločase střídal. Pak už dostal šanci jen na posledních deset minut v domácím utkání s Ostravou.
Proč se v Česku nechytil, se snažil vysvětlit v rozhovoru, který minulý rok poskytl pro web www.fussball.de. "Dva měsíce po mém příchodu jsme letěli na tréninkový kemp do Hongkongu. Cítil jsem se dobře, ale ve Spartě po mně chtěli, abych shodil pět kilo. Přitom jsem vážil stejně, jako když jsem nastupoval v Blackburnu," divil se. "Během dvou týdnů jsem měl o deset kilo méně a byl jsem úplně vyřízený. Cestou zpátky jsem v letadle zkolaboval."
Poležel si v nemocnici, pak plánoval vyrazit zpátky za týmem. Ale přišel další kolaps. "Z ničeho nic jsem nemohl dýchat, byl jsem vyděšený k smrti. Na dva týdny jsem musel zpátky do nemocnice," vzpomínal.
Právě zdravotní problémy vidí Peter jako hlavní příčinu toho, že už se nikdy nedostal na původní úroveň. Tvrdí, že trpěl i depresemi. "Po těch dvou kolapsech na mě dolehly úzkostné stavy. Zavřel jsem se doma a nejraději bych vůbec nevycházel," popisoval. "Musel jsem mít pořád okolo někoho z rodiny, abych se úplně nezlomil. Byl jsem pořád u doktorů, psychologové mi dělali hodně testů."
Sergio PeterNěmecký záložník se narodil 12. října 1986 v Ludwigshafenu. Fotbal začal hrát v Mannheimu, ale v sedmnácti odešel do akademie Blackburnu Rovers. Při debutu za áčko přihrál v pohárovém zápase na tři góly, pak odehrál i 17 utkání v Premier League a chvíli hostoval v Cercle Bruggy. V zimě 2009 přišel do Sparty, fanoušci si od něj hodně slibovali, ale odehrál jen dva zápasy a v létě mu klub oznámil, že s ním nepočítá. Teď nastupuje za TuS Rüssingen v západní Landeslize (8. nejvyšší soutěž). |
Fyzicky byl podle svých slov v pořádku, ale tak úplně pravda to asi nebyla. Na startu letní přípravy pořádně rozzlobil generálního sportovního manažera Sparty Jozefa Chovance, podle kterého nesplnil předepsaný tréninkový plán. To byla poslední kapka - od drahé posily si na Letné slibovali mnohem víc. A tak Peter v klubu předčasně skončil.
"Oznámili mi, že se mnou chtějí ukončit smlouvu, což mě rozhodilo ještě víc. Už jsem vůbec nechtěl hrát fotbal," vzpomínal Peter. "Přitom na začátku všechno vypadalo tak dobře... V Blackburnu jsem si nerozuměl s novým trenérem Incem, tak jsem nabídku Sparty rád přijal. Každý rok hraje poháry, trenér mě chtěl jako žolíka pro Ligu mistrů, byla to výzva. Ale nedopadlo to dobře."
To tedy ne, především pro Petera. Po odchodu ze Sparty mu dlouho trvalo, než se dal psychicky aspoň trochu do pořádku. Až v létě 2010 začal znovu hrát - v páté německé lize v týmu SpVgg Neckarelz. Dal pár gólů, ale... "Měl jsem nadváhu, cítil jsem se těžký," zmiňuje Peter problém, který ho provází skoro celou kariéru. A tak zamířil ještě níž, až do sedmé nejvyšší soutěže. V ní nastupoval za Bürstadt a plánoval: "Chci se znovu ukázat. Kila půjdou dolů, trénuju dvakrát denně a mám soukromého fitness trenéra. Mám sen vrátit se nahoru a hrát v bundeslize," přesvědčoval. "Je mi trochu smutno z toho, že v sedmadvaceti jsem tam, kde jsem. Chtěl jsem mít kariéru jako Götze nebo Reus. Vím, že po čtyřech letech mimo profifotbal je už asi na návrat pozdě, ale sny přece mít můžu."
Jenže jak je naplnit, když nestačíte ani na německý "prales"? Peter v Bürstadtu víc seděl na lavičce než hrál a v létě mu vedení klubu oznámilo, že s ním dál nepočítá. A tak udělal další krok dolů, do osmé ligy. Tam hájí barvy nováčka TuS Rüssingen, jeho spoluhráčem je mimo jiné bývalý německý reprezentant Mario Basler. Jenže tomu už je pětačtyřicet a chodí si zakopat pro zábavu.
Zato Peter možná v sedmadvaceti ještě pořád sní svůj sen o bundeslize.
