„Je fajn, že jdeme v poháru dál,“ řekl Stronati. „Ale jsem moc rád, že v lize jsme minulé utkání s Duklou (2:0) vzadu zvládli s nulou, protože soupeř posílal hodně nebezpečných centrů před naši branku. A důležité je, že jsme potvrdili předchozí dvě výhry zvenku.“
Zdá se, že obrana Baníku pracuje mnohem lépe než v minulé sezoně, byť to jste v mužstvu nebyl.
V minulé sezoně tým začal špatně. Prohrával, nesbíral body. Jak jsem to sledoval, tak po příchodu trenéra Páníka se to v obraně hodně zlepšilo a začalo fungovat. Baník zabral, a tím se zachránil. Obrana byla dobrá, kompaktní. A přenesli jsme to i do této sezony.
Jak je vidět, s návratem do mužstva jste problém neměl, že?
Přišel jsem do známého prostředí, hodně kluků jsem znal a všichni mi pomohli. Zapadl jsem super, za což spoluhráčům děkuji. Pracujeme jako tým. Jsme jedna rodina. Důležité je, abychom byli pracovití, bojovní. Vše na hřišti se odvíjí od týmu.
Je pro vás návrat do Baníku vysvobozením, jelikož v Austrii jste se do základní sestavy neprosadil?
Samozřejmě jsem rád, že hraju, ale každý trénink musím makat naplno. Vždy je však na trenérovi, jakou sestavu pošle do zápasu. Hlavně musíme pracovat společně a pak i jednotlivé výkony půjdou nahoru.
Coby stoper se snažíte vyrážet i dopředu, tvořit. Trenér po vás vyžaduje, abyste v obraně nebyli jen bourači?
Samozřejmě, trenér chce, abychom hráli konstruktivně. Ale na druhou stranu říká, že když už si nevíme rady, ať nechodíme do rizika. Pak je lepší míč odkopnout.
Jak složité je pro vás udržet se v sestavě, když na šanci po zranění čeká zkušený Václav Procházka?
Je to těžké, každý zápas je náročný. Všichni musíme pracovat na sto procent. A šanci dostaneme, když si ji zasloužíme. Důležité ale je, abychom vyhrávali jako tým.
Co říkáte tomu, že je Baník po šesti kolech v lize třetí?
Za ten začátek sezony jsme strašně rádi. Je super, že jsme posbírali tolik bodů, ale na druhou stranu musíme být pořád pokorní a pokračovat tak i nadále. Čekají nás těžké zápasy, protože teď jedeme do Liberce, poté máme doma pražskou Spartu (v pondělí 17. září od 18.00 – pozn. red.), hrajeme ve Zlíně a hostíme Slavii... Musíme zůstat na zemi a bojovat.
Takže nějaká euforie, polevení nehrozí?
Ve fotbale se všechno může strašně rychle otočit. Můžete vyhrát sedm zápasů v řadě a přijde špatné utkání, načež jich deset nevyhrajete. To se minulý rok stalo Udinese v Serii A. Po několika výhrách desetkrát prohráli a padali dolů. My si moc vážíme toho, že jsme ty dosavadní zápasy zvládli, ale dobře víme, že nesmíme polevit.
Můžete už pomýšlet na umístění do šestého místa, na elitní skupinu pro nadstavbovou část ligy?
Na to nemyslíme. Jdeme postupně. Pokud se budeme držet nahoře, budeme jen rádi, ale je za námi teprve šest kol a před námi dalších dvacet čtyři a pak ještě nadstavba. Bylo by krásné skončit v té nejlepší skupině, ale minulý rok byl Baník dole. Hlavně si přejeme být do osmého místa. O tu horní skupinu se však určitě porveme.
