Ostravský střelec Droppa by raději měnil gól za tři body

V minulém utkání proti Bohemians vystřelil záložník Lukáš Droppa ostravskému Baníku výhru 1:0. V sobotu doma jeho gól do sítě Českých Budějovic znamenal remízu 1:1. "Že jsem se rozstřílel? Byl bych raději, kdyby gól dal někdo jiný a my bychom brali tři body," říká.

Lukáš Droppa v souboji s jabloneckým Markem Jarolímem. | foto: Radek Petrášek, ČTK

"Přitom jsme nehráli špatně, dali jsme do toho všechno. Měli jsme snad pět šancí a nějaké závary, jenomže my je zatím nedokážeme proměnit. To je velká škoda. Potřebujeme dávat góly, abychom sbírali body," dodal Droppa.

Hrálo roli to, že Českobudějovičtí vsadili na defenzivu a vám se jejich obranný blok překonával o poznání hůře, než tomu bylo v minulém domácím zápase s Jabloncem?
Přesně tak. Jablonec je ofenzivnější mužstvo, nechával vzadu větší okénka. Budějovičtí si přijeli pro remízu. Dobře bránili, moc se nevytahovali. Měli pořád tři hráče ve středu, aby to měli ucpané. Tam se pak špatně dostává. Chtěli jsme proto dát první gól, aby to museli více otevřít, ale to se nepovedlo. Chtěli jsme hrát kombinačně po zemi, čekat na svoji šanci. Oni moc šancí neměli.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

Přesto jste jako první inkasovali. Kde se stala chyba?
Špatně jsme se domluvili a nezajistili se.

Povedlo se vám ale rychle vyrovnat. Jak jste tu gólovou situaci viděl?
Davor (Kukec) mi to dobře sklepl. Měl jsem tam už předtím jednu dvě střely, které mi nevyšly. Chtěl jsem to jen placírkou uklidit k tyčce. Ta střela šla tak metr od tyčky, gólman Daněk to asi neviděl.

Branka vás evidentně nabudila. Co vám pak scházelo, abyste se prosadili ještě jednou?
Zavřeli je na jejich půlce. Snažili jsme po centrech, ale mají dva vysoké stopery a to se těžko prosazujete. Chyběl kousíček štěstí, vyhrát hlavičku nebo získat nějaký šťastnější odraz balonu. Štěstí nám ale zatím moc nepřeje. Možná hrálo roli i to, že nám chyběly síly poté, co jsme v prvním poločase museli kvůli zranění Zawady a Adámika hrát tři minuty v osmi lidech a dalších deset minut v devíti.

Adámik s rozbitou hlavou na střídání vůbec nepomyslel

Jozef Adámik v sevření soupeřů z Olomouce Jana Schulmeistera (vlevo) a Jakuba Petra.

Krušných deset minut sobotního zápasu prožil stoper ostravských fotbalistů Jozef Adámik v šatně. Lékař mu šil ránu nad levým obočím po srážce se spoluhráčem Janem Zawadou.

Jozefe, co se vlastně stalo?
Za nás letěl balon, a tak jsem se snažil odstavit útočníka Řezníčka, který mě trochu postrčil. Až pozdě jsem za sebou uslyšel Honzu Zawadu a srazili jsme se.

Kolik máte stehů?
Čtyři pět.

Jan Zawada dohrál. Vy jste na střídání nemyslel?
Ne, hned jsem chtěl hrát. Bylo jen otázkou času, za jak dlouho mi to lékaři zašijí. O tom, že bych střídal, nebyla řeč. Jen šlo o čas.

Jak jste zápas v šatně prožíval?
Byly to nervy. Mužstvo bylo oslabené a k tomu jsme před tím měli tlak. Strašně nás to zabrzdilo. Snažil jsem se, co nejrychleji vrátit.

Další ránu jste dostali, když dal soupeř gól, že?
Měli jsme přerušit hru na půlce. Před brankou jsme pak neobsadili hráče. Bylo to více chyb najednou. Ještě, že jsme rychle vyrovnali, ale je to další ztráta. Máme chválabohu aspoň bod, což je lepší než nula. Musíme jít dále.