Čtrnáct let žije v Německu a Teplice jsou jeho první ligovou šancí. Z místa asistenta Františka Cipra poskočil před pár dny do hlavní role.
Po výhře 2:1 nad Žižkovem diváci pískali. Jak vám bylo?
Měli na to právo. Náš výkon byla tragédie.
Nevyčte vám někdo tu kritiku?
Kdyby nebyla plodná kritika, nedostaneme se dál. Nemůžu přece chodit po Teplicích a tvářit se, že jsme hráli super fotbal. Mužstvo je psychicky dole, já mu musím poděkovat, že se po přestávce zvedlo a otočilo zápas z nula jedna.
Musel jste o přestávce v kabině křičet?
Hráči byli frustrovaní, přišla chvilka na vážný tón. Zdůraznit jim, že prezentují sami sebe, že prodávají svou kůži.
A pak jste se sám neudržel a několikrát vystartoval ve druhé půli z lavičky...
Ve mně to vřelo. Kdybych si malinko natrénoval, vezmu kopačky a půjdu na hřiště. Možná bych klukům ukázal, že ve čtyřiačtyřiceti na ligu stačím. Ale jsem tu jako trenér. I já musím ukázat, že s mužstvem dýchám. Dát hráčům pozitivní energii. Vážím si hráčů typu Hunala, který je na dně se silami, ale neuteče ze hřiště a zápas dokončí svou vůlí.
Co vás tedy rozčilovalo?
Individuální chyby. Nejsme schopni přihrát dopředu volnému hráči, místo toho se otáčíme dozadu a vracíme míč brankáři. To bych zešílel. Nebo jak špatně obsazujeme soupeře před brankou. Každý ví, že si má hlídat jednoho hráče při standardních situacích, kreslíme jim to v kabině na tabuli, a oni to stejně nesplní. Takového hráče bych nejradši vystřelil na Mars.
Myslíte třeba Karla Radu?
Nebudu jmenovat, ale asi tušíte, kam mířím. Dostaneme gól, všichni koukají na mě a říkají: Strako, na co tam jsi? Jsem nespokojen s přístupem části hráčů.
Je ve vašich silách je změnit? Máte v týmu Radu, Verbíře, Zelenku a další hráče kolem třicítky, kterým se ke konci kariéry asi nebude chtít něco dělat jinak.
Někteří se musejí změnit, musejí! Třicátník přece není starý fotbalista. Já odešel do Mönchengladbachu také ve třiceti a kdekdo si myslel, že se za dva týdny vrátím s kufrem domů. Nejde o věk, záleží na přístupu hráče k fotbalu.
Jak jste v Teplicích přitvrdil?
Hráči už nemůžou do Teplic jen přijet, zatrénovat si a odjet. Musí tu určitou dobu být, čeká je trénink, výuka u videa, rehabilitace a jiné věci. Hráč se musí oddat klubu dvanáct patnáct hodin denně. Pět hráčů dojíždí z Prahy, další odjinud. Padl návrh, že se musí buď přistěhovat do Teplic, nebo tu několik dní zůstávat v kuse. Vím, že mají rodiny, ale živí je fotbal. Obojí musí sladit.
Šokuje vás malá oddanost klubu?
Ano. Klubismus musí být. Když já hrával za Mönchengladbach, roztrhal bych se pro něj. V Teplicích jsou na české poměry výborné platové podmínky a podle toho se hráči musí městu i obětovat. Budu to od nich vyžadovat, dokud tady budu.
Zatím však nemáte funkci potvrzenou. Cítíte nejistotu?
Tady nejde o Straku, ale o Teplice. Věřím v sebe a na nic kolem nemyslím. Také jsem realista, nemám kouzelný proutek, aby fotbalisté hráli najednou jako bohové.
Některé z nich byste nejraději hned vyhodil, že?
To jste řekl vy.
A vám se skladba mužstva, které máte, líbí?
Já si tyto hráče nevybíral, já je převzal. Kdybych byl trenérem už od letní přípravy, možná by mužstvo mělo jinou podobu. Ale rozebírat to nechci.
 František Straka v ligové premiéře jako hlavní trenér dovedl Teplice k vítězství. |
