Michalíkovým gólem z 68. minuty porazila Sparta doma 1:0 Blšany. Na gól v domácím prostředí sice mužstvo nečekalo od léta 2001, jako právě Michalík, přesto to pro něj byla až nedůstojně dlouhá doba.
Dlouhá doba? Konkrétně 338 jarních ligových minut. Sparta se včera radovala na vlastním stadionu poprvé ze čtyř pokusů po zimě. "Byla to těžká psychická bariéra," prohlásil Straka.
"Tenhle gól nám může hodně pomoci," mínil i další ze záložníků Radoslav Kováč. "Je také možná lepší, že jsme vyhráli jen 1:0. Být to třeba 3:0, lítáme teď v oblacích a příště v Plzni bychom mohli zase tvrdě přistát na zem."
Do Plzně jede Sparta v následujícím kole. Veze tam s sebou jednoznačný úkol: vyhrát. A pak zase a zase, po neděli to chce dokázat šestkrát - takový je plán Straky pro zbytek ligy.
"Je vidět, že nás Straka dokáže vybláznit," chválil Kováč. "Ale umí i uklidnit. Když jsme v půli hráli nula nula, říkal: Trpělivost, trpělivost."
I proto prý fotbalisté neznervózněli, když za bezbrankového stavu ubíhal čas. A dočkali se. "Dostal se k mně odražený míč, já se ho snažil dát z první k tyči, což se podařilo," popsal vítězný úder Michalík.
I na něm, fotbalistovi s chladným projevem, bylo vidět, jak ho gól těší. Svlékl radostí dres, to neudělal ani při svém předcházejícím a do neděle jediném zásahu za Spartu, v Lize mistrů proti Realu Madrid.
Tenkrát se se slavným klubem 2:3 prohrálo, nyní s Blšany zvítězilo. Který gól těší Michalíka víc? "Gól jako gól," krčil rameny. "Proti Blšanům bylo jedno, kdo ho dá.
Hlavně že se vyhrálo."
