Loni v létě byl na dně. V Jihlavě mu tehdy vypršel kontrakt a kvůli vleklým zdravotním problémům sám příliš nepočítal s tím, že by mu vedení FC Vysočina smlouvu prodloužilo.
„Byl jsem překvapený, jak to vzali. Podrželi mě,“ vzpomíná slovenský útočník Matúš Marcin, který je majiteli jihlavského klubu Františku Vaculíkovi vděčný. „Musím poděkovat jemu i celému klubu. Protože podle mě by devět z deseti klubů tohle neudělalo.“
Jihlava dál platila mladého hráče, který kvůli dlouhodobému problému s kotníkem nemohl hrát. A to i přesto, že Marcin za prvoligový jihlavský A-tým od svého příchodu během tří sezon zasáhl jen do sedmi utkání a na hřišti souhrnem strávil pouhých 158 minut!
„Samozřejmě jsme platové podmínky smlouvy upravili,“ prozrazuje Marcin. „Ale ta část peněz, která mi chodila, mi pomohla zaplatit fyzioterapeuty, lékaře a léčebné procedury, které jsem mohl absolvovat. A měl jsem i nějaké peníze na živobytí.“
Během dva a půl roku podstoupil tři operace
Když Jihlava v létě 2013 přivedla Marcina z Prešova, libovala si, jaký získala talent. Jenže v souvislosti s mládežnickým reprezentantem Slovenska se více než o jeho fotbalových kvalitách mluvilo o jeho zdravotních problémech.
„Přitom dokud jsem hrál v Prešově, tak jsem neměl nic vážného. Jen nějaké natažené svaly, ale to bylo vždy na týden, dva,“ líčí Marcin. „Jenže od chvíle, kdy jsem přestoupil do Česka, mě provází zranění.“
Kdo byl na prvním tréninkuJihlava v přípravě Brankáři: Hanuš, Rakovan, Soukup Obránci: Krejčí, Kryštůfek, Mišůn, Rosa, Tlustý, Opluštil, Vedral, Nový, Pecháček Záložníci: Fulnek, Hronek, Novotný, Popović, Urblík, Vaculík, Záviška, Zoubele, Nerad, Vitásek, Šerý, Písačka Útočníci: Dvořák, Rabušic, Klíma, Duba |
Angažmá na Vysočině jako kdyby se pro něj stalo prokletým. Během dvou a půl roku absolvoval hned tři operace kotníků - nejprve pravého, později levého. „Trhaly se mi v nich vazy. A doktoři dlouho nevěděli, co s tím,“ popisuje Marcin.
„Až v Praze mi odborník pan Havlas (Vojtěch Havlas, zástupce přednosty Ortopedické kliniky dětí a dospělých 2. LF UK a FN Motol - pozn. red.) doporučil, že bych měl jít na operaci,“ vrací se do srpna 2014, kdy se poprvé dostal pod skalpel. „Zvrtlo se to tak, že mě operovali hned druhý den. A do půl roku pak bohužel znovu, druhou nohu.“
Zatím poslední zákrok absolvoval loni na podzim. „Ta byla nejtěžší. Nehojilo se to dobře. I doktoři mi říkali, že není dobré mít za dva a půl roku tři operace pod narkózou. Že tělo následnou regeneraci snáší pomaleji,“ prozrazuje.
Vrátit se měl už v zimě, ale podvrtnul si kotník
Když už to skoro vypadalo, že by se mohl letos v zimě konečně vrátit do kádru FC Vysočina a zabojovat o místo v sestavě, přišlo další zranění. „Na začátku února jsem byl už s panem Bokšou (Milan Bokša, tehdejší sportovní ředitel FC Vysočina - pozn. red.) domluvený, že bych se měl připojit k mužstvu. Všechno bylo OK. A tři dny před tím, než jsem měl přijet, jsem si kotník zase podvrtnul. Při jednoduchém pohybu na umělé trávě. Tím to celé padlo a musel jsem zase začít od začátku,“ krčí rameny.
Příprava JihlavyPrvoligové fotbalisty FC Vysočina v prvním týdnu letní přípravy čeká devět tréninkových jednotek. Po úvodní pondělní bude tým kouče Ivana Kopeckého ode dneška do pátku trénovat dvakrát denně, v sobotu a neděli bude mít volno. Příští pondělí jihlavští hráči podstoupí testy na fakultě tělesné výchovy a sportu v Praze. „Další cyklus bude stejný. Jen s tím, že nás čekají přípravné zápasy,“ řekl Kopecký. Přehled přípravných zápasů
|
Je jasné, že další a další oddalování návratu na trávník bylo psychicky náročné. „To si ani neumíte představit,“ připouští Marcin. „Teď už nehraju rok, ale už předtím se to rok a půl vleklo. Na třiadvacetiletého hráče jsem toho v poslední době absolvoval strašně moc.“
Dobře se necítil ani mezi spoluhráči. „Není příjemné chodit každý den do kabiny, kde na vás lidé koukají, kdy konečně už budete moct trénovat. A ono to stále nepřichází,“ popisuje. „Poslední týdny, co jsem byl v Jihlavě, jsem už byl strašně skeptický a podrážděný, že se to nehýbe správným směrem.“
Končit s fotbalem? Není mi kolem třiceti
I proto se do mysli vloudily myšlenky o tom, zda nebude lepší s fotbalem skončit a věnovat se něčemu jinému. „Určitě mě to napadlo. Ale měl jsem naštěstí kolem sebe spoustu dobrých lidí, kteří mi pomáhali se z toho dostat,“ je rád za podporu především od rodiny. „Povzbuzovali mě. A já si řekl, že kdyby to šlo, ještě bych to chtěl zkusit. Přeci jen, není mi kolem třiceti, je mi teprve třiadvacet.“
Zdánlivě beznadějná situace se v posledních měsících výrazně zlepšila. A tak se Marcin domluvil s jihlavským klubem, že pokud lékaři dovolí, zapojil by se do aktuální letní přípravy. „Začali jsme pracovat na tom, abych mohl začít hrát. Komunikoval jsem s klubem a ti byli vstřícní a velmi pozitivní,“ říká Marcin. „A v nejbližších dnech se má ukázat, jestli kotník bude způsobilý k tomu, abych hrál.“
Jedno z klíčových vyšetření čeká Marcina v úterý. „Mám jít na kontrolu. A doktor mi má případně dát povolení trénovat,“ vyhlíží ortel.
Po ročním výpadku bude tělo potřebovat nabrat odpovídající kondici a herní zátěž. „Byl jsem ve stavu, kdy jsem mohl průběžně trénovat. Dělat věci v posilovně, udržovat si kondičku. Ale nemohl jsem trénovat souvisle,“ vysvětluje Marcin. „Tělo mi dovolilo trénovat asi třikrát, čtyřikrát týdně. Takže to nebylo na profesionální úrovni,“ uvědomuje si. „Ale za nějaký měsíc dva už bych mohl být v kondici, abych trénoval a hrál.“
