„Už jsem se ale trochu uklidnil. Dřív, ještě když jsem hrával, jsem se i hádal a podobně. Ale na střídačce se to prožívá hůř než na hřišti,“ říká o sobě bývalý záložník, který v lize odehrál 237 utkání a dal 24 gólů.
Jste ve vedení klubu spokojeni s podzimní částí, ve které jste získali 18 bodů a patří vám dvanáctá příčka?
Není to špatné, ale je jasné, že vždycky může být situace lepší. I na příkladu Hradce Králové vidíme, že rozdíl mezi první a druhou ligou je opravdu veliký. Našich 18 bodů určitě nezaručuje záchranu, ale jsme za ně rádi.
Pár bodů vám ale i tak ještě uteklo, že?
Když pominu domácí utkání s Příbramí (0:3), které jsme zkazili a hosté zaslouženě vyhráli, tak musím zmínit zápas doma se Slováckem (2:2). Když vedeme o dva góly, měli jsme ho dohrát na tři body. Na druhou stranu v Jablonci jsme přežili uragán a měli jsme bod. Jenže to jsou pořád kdyby, takhle se na to dívat nemůžeme.
Kromě zmíněné Příbrami, leží vám v žaludku ještě nějaký nepovedený zápas na podzim?
Už jsem říkal, to bylo i Slovácko, když jsme ještě vedli minutu před koncem a možná by nám tři body zachránil jeden dobře vyřešený centr. Co se týká Příbrami, tak byli na nás perfektně připravení a my jsme naopak zápas nezvládli. Zaslouženě jsme prohráli, za což jsme se sami také ohodnotili. Už je to pryč.
Před začátkem ligy jste měl osobní tip na to, kolik byste mohli mít bodů?
Že bych si dělal sám nějaký přepočet, to ne. Samozřejmě jsem si přál, abychom se minimálně pohybovali na patnácti bodech, možná i na šestnácti. Takový byl i cíl Karla Poborského, mít po podzimu 16 bodů. Protože s takovým počtem se dá přes zimu žít, což vychází z historie ligy. Neříkám, že třináct i čtrnáct bodů musí být konec soutěže, ale je to pak na jaro obrovsky těžká pozice. Osobně jsem si ale přál, abychom skončili někde pod dvaceti body, na tom se pak dá stavět.
Z pozice bývalého fotbalisty to můžete zhodnotit. Je opravdu jarní část těžší než podzim, jak se často říká?
Jako hráč jsem to až tak neregistroval. Každý zápas je důležitý a náročný na psychiku, ale právě proto je důležité si v hlavě říkat, že už od srpna jsou utkání důležitá. Stejně tak jako v dubnu. Opravdu jsem to jako hráč nikdy necítil, je ale pravda, že každé jarní zakolísání může být smrtelné. Na druhou stranu, když máte přes zimu třináct bodů, tak zaváhání na jaře pro vás bude absolutně smrtící.
V první půlce ligy jste měli dost zraněných hráčů. Jak je těžké zareagovat v takové situaci?
Už v prvním kole s Libercem se nám vážně zranili dva důležití hráči, tak jsme to museli řešit hostováním. Kádr se ale pak v určitou dobu zase začal uzdravovat a v tu chvíli najednou sedělo v kabině 21 lidí plus tři brankáři. Dlouho to však nevydrželo, zase přišla zranění i karty, a tak jsme si museli pomáhat klukama z dorostu.
Na jaře by se mohly objevit v dresu Dynama nové tváře?
Ano, předpokládám, že přivedeme nováčky. Potřebujeme vyřešit hlavně obranu a také nás dost trápí kraje zálohy. Tam se třeba dlouhodobě zranil Michal Klesa. Naopak si myslím, že v útoku a ve středu zálohy si umíme sami poradit. Ale my nejsme ten tým, že si na někoho ukážeme a toho koupíme. Tak to prostě není. Musíme pracovat s tím, koho a na co máme.
I proto občas hráli někteří na jiných pozicích, že?
Ano. Třeba Novák hrál beka, ale také vím, že na beku je mnohem horší než na stoperovi. Pak už beka může hrát jen David Horejš. Jenže, když se pak podívám na naši střídačku, tak si říkám, koho dozadu pošlu, když tu sedí samí útočníci. Když máte zranění, někoho vykartovaného, tak si asi těžko přes týden někoho namaluji na papír. I Kuba Hora zaskočil v obraně, ale když jsem přišel do šatny, tak říkám, někdo z vás tu musí na beka, ale tak to prostě je.
Překvapil vás na podzim svými výkony některý z hráčů?
Byly zápasy, když jsem v kabině úplně vyrůstal z kůže, ale byla i utkání, kdy jsme byli spokojení. Byli jsme silnější doma a zvenku přivezli šest bodů, což tady nebývalo moc obvyklé. Jmenoval bych ale asi Zdeňka Křížka, který nás podržel v rozhodujících zápasech. I on si i vybral slabší chvíli, ale to byly góly, které už toho moc neřešily. Když měl svůj den, tak byl fantastický i Roman Lengyel. Chápu, že v jeho letech je kolikrát potřeba s ním mluvit o motivaci, tělo ho už bolí a podobně. Překvapil mě i mladý Honza Hála, který to v lize zvládl, když jsme ho vytáhli z dorostu.
Neříkali jste si, že přece jen necháte Křížka odpočinout? Odchytal všech 16 zápasů.
Tohle si řeší Pavol Švantner s ním osobně a já vím, že on sám chytat chtěl pořád. Padnul tady názor, proč jsme ho třeba na Spartě nenechali odpočinout, ale sám do brány chtěl jít. Vyhovuje mu to, když je v tempu. Tím neříkám, že by si Tomáš Fryšták nezasloužil dostat šanci, ale u brankářů je to specifické. Upřímně říkám, že toto si řeší Pavol, a když on přijde a řekne nám, bylo by dobré, aby šel chytat Tomáš, tak to budeme řešit.
Na co se hlavně zaměříte přes zimu?
Problém z dlouhodobého hlediska máme ten, že když doma dostaneme první gól, tak se sesypeme a výsledek už nestlačíme pod tři, čtyři inkasované góly. Třeba si troufnu tvrdit, že kdybychom v Jablonci nepřežili jejich tlak a dostali gól, tak odjedeme také se čtyřkou. Zlepšovat se toho dá ještě opravdu hodně, zejména v našem týmu.
Samozřejmě i u mladých fotbalistů, že?
Pomalu se začíná obměňovat generace hráčů, takže dnešní mladí kluci budou jednou tvořit osu týmu. Je jasné, že to nejde hned, ale přál bych si, aby trenéři mládeže nám posílali kluky a my je budeme zapracovávat do áčka. K tomu chceme směřovat, to je ideální.
