V prvním poločase jste hráli se Spartou poměrně vyrovnaně, ale chyběla vám finální přihrávka. Bylo to tím, že za vás hrálo dost mladíků, kteří nejsou tak zkušení?
Taky. Ti kluci hráli poprvé na stadionu Sparty ligové utkání. Trochu se to asi projevilo.
Ale trenér Busta říkal, že ho zklamali spíš starší hráči, kteří měli být oporami. Mezi ně patříte i vy.
Tohle můžu těžko hodnotit. Já přece nemůžu držet hru a rozehrávat. Mám jiné úkoly. Vzadu jsme je víceméně do ničeho nepustili, tedy až do toho gólu. Inkasovali jsme a byli jsme málo nebezpeční. Pokud jsme tady chtěli něco uhrát, tak to nejde bez vstřeleného gólu. A ten přišel pozdě.
Co zápas podle vás rozhodlo?
Určitě ten první gól. Chtěli jsme odehrát poločas s nulou, abychom je trochu potrápili. Jenže Sparta gólem získala větší sebevědomí.
Před měsícem a půl jste doma slavně porazili vedoucí Slavii 2:0. Na Spartě jste o dva góly prohráli. To je pro vás takový rozdíl hrát doma a venku?
Proti Slavii nám hodně pomohl první gól. Ten nás nastartoval hned na začátku. Na Spartě to bylo naopak. Plichta v půli měla být odrazovým můstkem k bodovému zisku.
Jste stále předposlední. Jaká je nálada v týmu?
Rychle jsme postoupili do ligy, pereme se s tím, získáváme zkušenosti. Kluci mají první ligové starty, oťukávají se. Kvalita první a druhé ligy je někde úplně jinde. V mančaftu není nikdo, kdo by se flákal. Chybí zkušenost v rozehrávce.
Můžete se bez výraznějšího posílení v lize udržet? Zatím jste dali jen 7 gólů ve 13 kolech. V soutěži není v tomto ohledu horší tým.
Kdyby přišla nějaká kvalita dopředu, tak by to určitě nebylo na škodu. Rozvaha a zkušenosti totiž nepřijdou v jednom zápase. Ale teď to musíme dohrát. Po reprezentační pauze nás čeká Zlín. Musíme se odpoutat od spodku tabulky. Kdyby se nám povedlo vyhrát třeba dvakrát v řadě, moc by nám to pomohlo psychicky.
