„Rozhodlo rychlé jednání a také to, že bydlím v Olomouci kousek od stadionu. Mohl jsem se vrátit domů,“ vysvětlil jedenatřicetiletý fotbalista, který podepsal smlouvu na tři a půl roku.
O Kovářovy služby měl zájem také mistrovský Baník, ale zkušený obránce řekl ne. „Doma je doma, dcerka jde navíc na podzim do školy, což můj návrat z Německa urychlilo.“
Na Olomouc má Kovář nádherné vzpomínky, právě tady se ukázal fotbalové Evropě. Třeba v roce 1992 hrál proti Realu v Poháru UEFA a zahrál si také proti Juventusu.
V roce 2000 proměnil v jednom utkání Poháru Intertoto čtyři penalty proti týmu Vlebožď Kjustendil. Olomouc vyhrála 8:0. „I možnost zahrát si ještě evropský pohár je lákavá. Naším cílem bude postup do základní skupiny Poháru UEFA.“
Zatím Olomouc, loni třetí tým ligy, čeká na soupeře pro předkolo.
Od návratu Kováře neodradily ani nedávné potíže dalších olomouckých navrátilců. Radoslav Látal a Pavel Hapal se brzy rozešli s klubem ve zlém. „O tom jsem se s vedením klubu bavil. Říkal jsem jim: Doufám, že mě za půl roku nevyhodíte.”
Příchodem dalšího defenzivního hráče vzrostla už tak velká konkurence olomoucké obrany, kterou si pochvaluje trenér Petr Uličný.
„Takovou posilu by bral každý. Michal byl oporou ještě v dobách, kdy jsem na stadion chodil jako divák. V obraně teď máme solidní konkurenci, ale s tím si určitě poradíme. To nejsou žádné starosti. Horší je, když obránce nemáte,“ tvrdí Uličný, který by se tak bez potíží vyrovnal i s případným odchodem kapitána Radima Kučery.
Mezi zájemci je Blackburn nebo Sparta.
Jeho kolega Kovář se nevrátil do úplně důvěrného prostředí, zná jen čtyři hráče, mužstvo se mění. „Ale má perspektivu. Budeme dobří. Kdybych tomu nevěřil, tak se nevracím,” prohlásil Kovář.