Kolem vás se mluví o Poháru UEFA.
Můžu odpřisáhnout, že v kabině ne, tomu se vyhýbáme. Hlavní téma je teď příští zápas se Spartou.
A co tedy ty dohady, kde by se případně mohly hrát zápasy v pohárech? Údajně v Drnovicích nebo v Olomouci.
To jsou starosti jiných. No dobrá, i na to musí být Synot připravený.
Kde byste chtěl být vy po 30. kole?
Chtěl bych spokojeně posedět s hráči a plánovat letní soustředění.
Otázku jste určitě pochopil správně, ale odpověď je vyhýbavá.
Mužstvo je nastartované dobře, ale nechci se dívat tak moc dopředu. Musím zůstat stejně náročný a důsledný, na sebe, na hráče, na všechny. Sebeuspokojení je cesta do pekel.
Snil jste o tom, že při první štaci budete tak úspěšný?
Sny se neprozrazují. Navíc já si myslím, že úspěšný trenér nejsem.
Jak to, že ne?
Jak hráč musí odehrát nejméně 50 zápasů, aby byl ligový, tak i úspěšnost trenéra se pozná až po prvních nezdarech. Takže uvidíme.
Kromě trénování jste byl zvolen do zastupitelstva brněnské části Kohoutovice. Kde chcete uspět víc: ve fotbale, nebo v politice?
Určitě ve fotbale.
A proč tedy ta politika?
Protože člověka obohatí. Být jen ve fotbale, brzy bych zdegeneroval.
Na lavičce občas zuříte a hráčům vynadáte, ale teď mluvíte jako kliďas.
Já jsem kliďas od přírody, k přísnosti se musím nutit. Ale když má někdo nosánek příliš nahoru, nemůžu nechat všechno jen tak plout.
Co hlavně na hráčích nesnášíte?
Když nejsou zaujatí pro výsledek.
Myslíte úmyslně nezaujatí?
Pozor, to ne! Někdy ovšem mají myšlenky jen na pohodlíčko, což se dá pochopit, ale ne tolerovat.
