„Třeba Ostrava s námi hraje jak o život a pak jedou ven a odchodí zápas. Ale s tím prostě musíme počítat a vypořádat se s tím. Jak soupeři vidí rudý dres, hrají na sto padesát procent,“ pokračoval Šural.
Platilo to i o Jihlavě.
Nebylo to nic příjemného, ale takhle se prostě bojuje o udržení. Hráli tvrdě, nepříjemně, ale fair play. Doufám, že to zvládnou a zachrání se.
Bylo to víc o dřině a bojovnosti než o fotbale?
Myslím, že tam bylo obojí. Měli jsme tam i skvělé akce, které jsme bohužel nedotáhli do gólu, kolikrát jsme si to mohli připravit do prázdné brány. První poločas nebyl vůbec špatný, ale pak nám docházely síly. Posledních třicet minut už to bylo jen o bojovnosti, o ničem jiném.
V kádru máte spíš menší, techničtější fotbalisty. Jsou pro vás podobné zápasy z toho pohledu složitější?
Myslím, že výška nehraje takovou roli. Například Plavšič má čtyřicet kilo, sto padesát centimetrů a je to jeden z největších bojovníků. Navíc bylo vidět, že jsme se tam v prvním poločase dokázali dostat i fotbalově, ale nakonec nezbývalo než to urvat bojovností.
Je z toho vaše první venkovní výhra od konce října. Úleva?
Určitě, nic jiného nám ani nezbývalo. Věřil, jsem, že když nedostaneme gól, tak nějaký vstřelíme a vyhrajeme. Jasně, byly tam nějaké situace, při kterých jsme měli štěstí, ale šli jsme tomu naproti. Jsem šťastný, že jsme vyhráli.
Na gól jste čekali až do 82. minuty. Věřil jste, že přijde?
Věřil jsem, že se z naší levé strany, kde se nám dařilo, někdo utrhne, naservíruje tam nějaký centr. Jedem jsem netrefil, doufal jsem, že přijde další, že rozhodneme. A nakonec to Kanga trefil z dálky.
Posunuli jste se na třetí místo. Je to pro vás velká vzpruha, nebo to vzhledem k tomu, že ostatní týmy mají o zápas méně, nehraje velkou roli?
Každá výhra je důležitá. Budeme šťastní, když někdo z těch týmů, které hrají o třetí místo, ztratí. My se zase od pondělí budeme připravovat na příští zápas, který je pro nás extrémně důležitý. Víme, o co hrajeme, a chceme být co nejvýš.
