FORTUNA:LIGA 2023/2024
Českobudějovický fotbalista Jiří Kladrubský

Českobudějovický fotbalista Jiří Kladrubský | foto: Petr Kubát, MF DNES

Poborskému jsem v kabině začal vykat, říká budějovický matador Kladrubský

  • 0
Když se v roce 2016 vrátil do Českých Budějovic, tuzemští fotbaloví fanoušci už jméno Jiří Kladrubský dobře znali. Vybojoval tituly se Spartou, vyzkoušel si angažmá ve slunném zahraničí, v reprezentaci se potkal s hvězdami. Tehdy slíbil sám sobě, že už nepůjde jinam, dokud jeho tým nebude zpátky v nejvyšší soutěži.

Dodržel to. V minulé sezoně s kapitánskou páskou řídil jízdu party, která na konci zvedla pohár pro mistra druhé ligy.

Ve 34 letech tuší, že profesionální kariéra fotbalisty už dlouho nepotrvá. Nikam jinam už se hnát nechce. Jeho kariéra skončí v Dynamu. A jestli bude pokračovat? „Sám nevím, po sezoně si sednu a všechno zhodnotím. V rozhodování by mi hodně pomohlo, kdybychom urvali ty evropské poháry,“ naznačuje Kladrubský.

Jiří Kladrubský

(34 let)

Narodil se 19. listopadu 1985 v Českých Budějovicích. Fotbal hraje od pěti let, docházel do fotbalové třídy ZŠ Grünwaldova. Do dospělého fotbalu ho vychovalo českobudějovické Dynamo, v roce 2007 zaujal Spartu Praha. Na Letné strávil čtyři sezony a oslavil dva mistrovské tituly a vítězství v českém poháru. Ve Slovanu Bratislava přidal tři ligová vítězství a dvakrát slovenský pohár. Po krátkém návratu do Dynama zkusil angažmá v Řecku a Itálii. Od roku 2016 hraje opět za České Budějovice, které před rokem dovedl jako kapitán k postupu do nejvyšší soutěže. Při kariéře dokončil střední obchodní školu v Praze. Žije v krajském městě, s manželkou Terezou vychovávají osmiletou dceru Nellu a ročního syna Matea. Vedle fotbalové kariéry podniká, spoluvlastní barber shop a pískovou lakovnu.

Zítra jeho spoluhráči rozehrají semifinále ligové nadstavby o účast v předkolech Evropské ligy. Je to trochu senzační, od nováčka sedmé místo málokdo čekal. O to víc si obránce přeje podtrhnout celý ročník dalším úspěchem. První zápas si nezahraje kvůli červené kartě z posledního zápasu.

Ostříleného bojovníka a vítězný typ z něj udělaly velké zápasy i zkušení spoluhráči. Coby mladík se v Dynamu potkal s Karlem Poborským. „Já se zrovna vrátil z třetiligového hostování v Prachaticích. Seděl v kabině a já nevěděl, jestli takové legendě tykat, nebo vykat, tak mu říkám: Dobrý den. Hned mi vysvětlil, že by to takhle nešlo. Jeho osobnost mě hrozně motivovala. Říkal jsem si, že to je kluk z Třeboně a povedlo se mu udělat obří kariéru,“ vzpomíná Kladrubský na léta, kdy na Střeleckém ostrově váleli Jaromír Plocek, Jaroslav Černý nebo současný kouč David Horejš.

V klubu, který ho vychoval, byl vidět stále více. Pozvali ho do mládežnických reprezentací a začal se rýsovat přestup do Sparty. Do klubu, kterému odmala fandil.

Když v létě 2007 dorazil na Letnou, měl hrát s Tomášem Řepkou, Pavlem Horváthem, Karolem Kiselem, potkal i Patrika Bergera. „Z Budějovic jsem byl zvyklý, že bod z venku je super. Při mém druhém zápasu za Spartu jsme remizovali v Plzni, která tou dobou ještě nebyla vysoko jako teď. Trenéři nám to dali pěkně vyžrat. Tam jsem se naučil, že existuje jenom výhra,“ povídá.

Ve Spartě zažil velká vítězství, nakoukl z ní i do národního výběru a nabral nejvíce zkušeností a zážitků. Za ten největší považuje dvojzápas kvalifikace Ligy mistrů proti Arsenalu. „Na nástup na Emirates Stadium před desítkami tisíc diváků nezapomenu. Tehdy jsem si říkal, že právě pro tyhle okamžiky to všechno dělám.“

Českobudějovický fotbalista Jiří Kladrubský

O to víc ho po čtyřech letech bolelo, když se musel z hlavního města poroučet. „Vyléčil jsem zranění a věřil, že zase dostanu prostor. Ale už se mnou moc nepočítali a já chtěl hrát a posouvat se. Slovan Bratislava měl zájem a chtěl mi dát i větší peníze. Nakonec jsem se rozhodl ze Sparty odejít. Zpětně nelituju. Otec pro mě jel na soustředění do Rakouska a já tehdy brečel, jak se mi nechtělo pryč,“ přiznává.

Se Spartou vztahy nepřetrhal. Někteří fanoušci mu i po letech píší. „Vím že mi to někdo může vyčítat, ale já se skutečně cítím jako dynamák i jako sparťan. Dynamo mě k velkému fotbalu přivedlo, Sparta mi umožnila ho prožít.“

„Chceš hrát? Tak tisíc eur“

Poháry zvedal i na Slovensku, se Slovanem vyhrával, co se dalo. Ze začátku ho ale fanouškovské jádro jako sparťana těžce neslo kvůli rivalitě. Kotel si musel postupně získat.

Definitivní udobření přišlo až v roce 2011, kdy Bratislava vyřadila v Evropské lize AS Řím s hvězdným Francescem Tottim. Kladrubský dokonce po zápase dostal podepsaný dres od této italské legendy, který teď zdobí jeho sbírku.

Na ročník 2014/2015 zamířil Jiří Kladrubský zpět domů, do Dynama, kde byl ale od počátku domluvený, že se ještě pokusí o přestup do zahraničí. Ten vyšel a on se ocitl na ostrově Lesbos v klubu AEL Kalloni. Bez rodiny, manželku Terezu přesvědčil, ať zůstane s dcerkou v Česku a věnuje se kariéře oční lékařky. Líbily se mu pláže a nové prostředí. „Ale moc jsem si ho neužil. Pod našimi trenéry to bylo jako na vojně. Asistent neustále objížděl pláže, aby měl jistotu, že nikam nechodíme. Do toho přišla první migrační vlna. Denně připlouvaly další lodě z Turecka a tisíce uprchlíků byly všude v ulicích. Ne že by něco dělali, ale to prostředí bylo nepříjemné.“

Jiří Kladrubský

Dotazník

Co vám dělá radost?
Hlavně moje děti. U čerstvě ročního synka Matea jsou teď vidět velké pokroky a já to s radostí sleduji.
Co vás naštvalo?
Když jsem dostal červenou kartu v posledním zápase v Opavě. Čekal jsem, že to bude faul na mě, a pořád si stojím za tím, že to nebylo správné rozhodnutí. Nesnáším prohry, jsem impulzivní a cítil jsem velkou křivdu.
Na co se těšíte?
Určitě na první část nadstavby s Mladou Boleslaví. Strašně bych si přál postoupit a všem dokázat naše ambice.

K nespokojenosti přispěly i finanční poměry v zemi. Měl blokované platby do zahraničí, proto vydělané peníze nemohl posílat rodině. Navíc mohl vybírat jen 80 eur týdně z bankomatu. „Nakonec jsem balil peníze tomu, kdo za mnou přiletěl, a ten s hotovostí pro rodinu cestoval do Česka. Jinak to nešlo,“ pokračuje.

V klubu navíc vypadl ze sestavy, a přestože Kalloni neustále prohrávalo, rodák z Budějovic šance nedostával. Když si postěžoval trenérovi, slyšel od něj: „Chceš hrát? Tak mi budeš dávat tisíc eur a já tě budu stavět.“ To byla poslední kapka, pak vypověděl smlouvu.

V italské Pavii, kam se přesunul v únoru 2016, se cítil mnohem lépe. Město leží poblíž Milána, takže za ním rodina létala častěji. Ambiciózní třetiligový klub měl dobré zázemí, navíc se tu Kladrubský mohl opřít o svého dlouholetého přítele, slovenského reprezentanta Juraje Kucku.

„Pavia mi nabídla, abych s ní podepsal další smlouvu. Říkal jsem si, dejte to přede mě, já to podepisuju. Měl jsem dva měsíce volna před sebou, tak jsem odjel domů. Čekal jsem, co bude se smlouvou. Pak mi zavolali, ať už nejezdím,“ popisuje obránce svůj nešťastný konec v Itálii. „Hodně věcí jsem přehodnotil. Došlo mi, že se stále za něčím honím a přitom jsem přišel o čas s dcerou. Jsou mnohem důležitější věci než peníze.“

„Jednou za čas se chci pobavit“

První půlrok po návratu hrál za Dynamo zadarmo, bez smlouvy. Pak podepsal kontrakt a předsevzal si postup. A mohl si naplno začít užívat rodinného života. Pokud se mu nekryjí s tréninky a zápasy, jezdí osmiletou dceru Nellu podporovat na závody moderní gymnastiky. Synek Mateo nedávno oslavil první narozeniny.

„Sám cítím, že se měním. Jsem mnohem více domácí, rodinný typ než dřív,“ zamýšlí se. „Já nikdy nebyl svatý. Rád jsem chodil s klukama do klubů, často jsem pak poslouchal, kde jsem všude byl. Ale já vím, co můžu a nemůžu. Jsem sice profesionál, ale zároveň jen člověk, který se chce jednou za čas pobavit, když vím, že mám druhý den volno,“ říká.

Kromě fotbalu i podniká. S Jurajem Kuckou odkoupili pískovou lakovnu, provozuje navíc barber shop na budějovickém náměstí. „Co se týče mého vnímání peněz, hodně vděčím manželce Tereze, se kterou jsme 14 let. Byl jsem tehdy mladý a z fotbalu měl hodně peněz. Kdybych ji neměl, asi bych si nakoupil spoustu aut a nepotřebných věcí. I když jsem to tehdy nerad slyšel, usměrňovala mě,“ uvědomuje si Jiří Kladrubský.

Ale po blízkém konci fotbalové kariéry se nevidí ani v lakovně, ani v holičství. U fotbalu by rád zůstal, nejraději v nějaké pozici u dospělého fotbalu, nejlépe budějovického.


Mužstvo Z V R P S B
1. AC Sparta PrahaSparta 30 24 4 2 70:26 76
2. SK Slavia PrahaSlavia 30 22 6 2 62:23 72
3. FC Viktoria PlzeňPlzeň 30 19 5 6 67:33 62
4. FC Baník OstravaOstrava 30 13 6 11 48:39 45
5. FK Mladá BoleslavMl. Boleslav 30 12 8 10 50:46 44
6. 1. FC SlováckoSlovácko 30 11 8 11 39:40 41
7. FC Slovan LiberecLiberec 30 10 10 10 46:46 40
8. SK Sigma OlomoucOlomouc 30 10 7 13 40:45 37
9. FC Hradec KrálovéHradec Kr. 30 9 10 11 32:38 37
10. FK TepliceTeplice 30 9 9 12 31:40 36
11. Bohemians Praha 1905Bohemians 30 8 11 11 29:40 35
12. FK JablonecJablonec 30 6 12 12 35:45 30
13. FK PardubicePardubice 30 7 7 16 29:42 28
14. MFK KarvináKarviná 30 6 7 17 30:52 25
15. FC ZlínZlín 30 5 10 15 36:61 25
16. SK Dynamo České BudějoviceČ. Budějovice 30 6 6 18 34:62 24

1. až 6. tým postupuje do skupiny o titul, 7. až 10. tým bude bojovat v play off o Evropu a 11. až 16. tým se utká ve skupině o záchranu.

EURO 2024: Los skupin, program zápasů, stadiony

Fotbalové EURO 2024 se bude hrát od 14. června do 14. července 2024 v deseti neměckých městech. Čtyřiadvacet účastníků bude rozděleno do šesti čtyřčlenných skupin. Čeští fotbalisté se v základní skupině střetnou s Portugalskem, Tureckem a Gruzií.

Česko - Portugalsko, Česko - Gruzie, Česko - Turecko