Třicetinásobný reprezentant Berger se nad čtvrtfinálovým duelem Francie - Řecko 0:1 na mistrovství Evropy zamýšlí v rubrice "Očima experta", která vychází na internetových stránkách fotbal.idnes.cz.
"Když Řekové v prvním zápase šampionátu porazili domácí Portugalce a potom remizovali se Španělskem, říkali, že chtěli dokázat, že jejich nečekané vítězství nebylo náhodné. Teď po vyřazení Francie už nic dokazovat nemusejí. O náhodné výsledky prostě u Řeků nejde.
Samozřejmě, že obrovskou a rozhodující zásluhu na úspěšném řeckém tažení mistrovstvím má německý trenér Rehhagel. Jednak labilní a horkokrevné Řeky zklidnil, zavedl v mužstvu disciplínu. A samozřejmě přidal bohaté trenérské zkušenosti z bundesligy. A když mám mluvit o čtvrtfinále, tak Rehhagel zvolil na Francouze účinnou taktiku.
Obrana fungovala znamenitě jako celek, navíc byli osobně hlídáni dva francouzští útočníci Henry s Trezeguetem. Osobní obrana se sice v současném fotbale moc nenosí, přednost má bránění zónové, ale tady se osobka osvědčila. Francouze to zaskočilo a Henry i Trezeguet se až na výjimky k ničemu nedostali.
Spolehlivě zahrála i řecká středová řada, u které mi navíc imponovala ta neúnavná bojovnost. V útoku se mi moc líbil Charisteas, nejen proto. že dal nádherný gól, ale celkovým výkonem. vůbec. Je to fotbalista, na kterém zkušenost z bundesligy znát je, přestože toho v Brémách moc nenahrál.
A ještě něčeho jsem si všiml. Troufám si říct, že tak devadesát procent soubojů a odražených míčů patřilo Řekům. Což svědčí o tom, že dali do hry mnohem víc vůle a srdce.
Tím se dostávám se k tomu, co jsem už naznačil. Francouzi mi totiž v mnoha momentech zápasu připadali, jako kdyby to čtvrtfinále hráli z donucení, bez většího zájmu. Prostě to chtěli nějak odehrát a bylo jim jedno jak. Asi věřili tomu, že se jim nic nemůže stát. Jenže se přepočítali.
Jak už to bývá, když ve druhém poločase dostali gól, na vzpamatování bylo pozdě. Zidane ani nikdo kolem něj neměli tu jiskru, která je pro takové zápasy moc potřebná. Jak už jsem se zmínil, takové vyhaslé hvězdy. Paradoxem je, že opravdovým zaujetím pro hru vynikal jen levý obránce Lizarazu, který pak udělal fatální chybu. Nechal se před řeckým gólem školácky obehrát a cesta k parádnímu Zagorakisovu centru byla volná.
Pak mi taky přišlo, že trenér Santini strašně dlouho váhal se střídáním. Dacourta, Pirese i Trezegueta měl vyměnit mnohem dřív. Odhodlal se k tomu až když Francouzi prohrávali, jenže to už bylo pozdě.
Šťastný závěr, jaký francouzské fotbalisty potkal v zápase s Anglií, tentokrát nepřišel. Nakonec tak i ta hlavička Henryho, která šla pár minut před koncem těsně vedle, francouzské trápení jen podtrhla.
Vůbec bych se neodvážil říct, že Řekové postoupili nezaslouženě. Vždyť co vůbec Francouzi v zápase ukázali? Vlastně nic.
A nakonec jedna poznámka. Vzpomínáte si, co jsem říkal o Angličanech, když jsem je chválil za vítězství nad Chorvatskem? Že čtvrtfinále s domácími Portugalci pro ně bude konečnou stanicí. Že je mi jich líto, ale tenhle zápas že prostě neustojí."
