„Znali jsme se už dřív, ale natrvalo jsme se potkali až ve Spartě. V mé kariéře byl jedním z nejosudovějších trenérů,“ řekl Vaclík.
„Oba pocházíme z Ostravska. Nejenom kvůli tomu jsme k sobě měli blízko. Řešili jsme spolu spoustu věcí, i nefotbalových. Byl to fantastický člověk! Vždycky, když jsem ho viděl, tak se smál. Veselá povaha byla jeho hlavním rysem. Mohli jste si s ním popovídat o čemkoliv. Je smutné, že takový člověk odešel.“
Právě pod Srníčkem se Vaclík vypracoval ve sparťanskou brankářskou jedničku, probojoval se do reprezentace a vysloužil si přestup do Basileje.
Ti dva si lidsky sedli. Na tréninku to byla dřina, ale mimo hřiště vládla pohodová a přátelská atmosféra.
Což dokládá třeba příhoda z roku 2013. Když Vaclík na soustředění ve Španělsku uviděl fotku z tréninku, na které se snaží vyrazit míč, rozesmál se a rozhlížel, jestli jeho kouč není někde poblíž: „Tohle radši Pavlu Srníčkovi neukazujte, jinak dostanu vyhubováno. Proč? Protože jsem měl do toho zákroku jít druhou rukou.“
Když Vaclík tuhle fotografii uviděl, rozesmál se a rozhlížel, jestli jeho kouč není někde poblíž: „Tohle radši Pavlu Srníčkovi neukazujte, jinak dostanu vyhubováno. Proč? Protože jsem měl do toho zákroku jít druhou rukou.“
Srníček měl u svých svěřenců velkou autoritu. Vždyť se prosadil v Anglii (například Newcastle nebo Sheffield Wednesday), Itálii (třeba Brescia), Portugalsku (Beira-Mar) a české reprezentaci (49 zápasů).
„Příprava pod ním byla někdy brutální. Když už člověk na tréninku nemohl, tak řekl, že nechce nic, co by sám nedokázal. Vykládal, jak trénoval v Anglii. Jak tam musel dřít. A jak tam chodili na tréninky fanoušci, takže nikdy nemohl dát najevo, že už nemůže,“ popisoval Vaclík.
A pokračoval: „Snažím se toho držet doteď. Jeho rady jsem bral, protože toho dokázal strašně moc. Posouval mě až na maximum.“
Když Vaclík v létě 2014 přestoupil do Basileje, jejich cesty se rozdělily. Ale v kontaktu zůstali.
O to víc zpráva o Srníčkově smrti bolí.
„Když jsem se to dozvěděl, tak jsem se rozbrečel. Už zpráva, že je v nemocnici, byla obrovský šok. Navždy na něj budu vzpomínat,“ dodal Vaclík.
