|
V páteční MF DNES vychází zvláštní příloha ke startu fotbalového jara |
Stejně jako nic nebrání tomu, aby si kapitán brněnských fotbalistů Jan Trousil zkusil práci ošetřovatele zvířat v zoologické zahradě nebo aby jablonecký obránce Jiří Homola roztáčel u pípy pivo coby hostinský.
MF DNES tyto hráče oslovila s prosbou: Vyberte si povolání, které byste rádi dělali, pokud byste se neživili fotbalem. A na chvíli si náhradní profese vyzkoušejte. Výsledek vidíte na fotografiích. Při ostrém zápasu nebývá na legrácky příliš čas, ale jiných rolí si všichni tři uvolněně užívali.
Homola s úsměvempřecházel narážky štamgastů, Sňozík v nadsázce peskoval hlavního pilota v leteckém trenažéru a Trousil získal nového kamaráda - velblouda Abdula.
Nadějný pilot Sňozík
Byly však situace, kdy šel humor stranou. Tedy aspoň naoko. "Dost srandy, vypínáme autopilota, budeme řídit ručně!" obrací se v kokpitu na Sňozíka kapitán Vladislav Pružina. Právě on, elitní pilot Českých aerolinií, gólmana ve věrné kopii kabiny turbovrtulového letadla typu ATR učí v rychlokurzu, jak odlepit mnohatunový kolos od země, udržet ho ve vzduchu a pak s ním bezpečně přistát.
Ještě než se Sňozík usadí mezi spoustu knoflíků a budíků, ptá se: "Letušky by nebyly?" Ne, nebyly, snad příště. Tentokrát by na ně stejně neměl brankář kdy. Sotva stíhá instruktorův výklad a v jednom okamžiku vydechne: "Těžce vydělaný prachy."
To už letí nad zemí. Start se za pomoci kapitána Pružiny podařil a projektory pouští na plátno před trenažérem naprosto věrohodný obraz krajiny, jež ubíhá podle rychlosti letu a naklání se podle sklonu. Ač se stroj ani nehne, iluze letu je dokonalá. Když Pružina na desetinku vteřiny v řízení zaváhá, protože v praxi létá na jiném typu letadla, Sňozík ihned reaguje: "V pohodě, kdyby něco, budu se to snažit zachránit."
V reálu má Sňozík plno práce udržet letoun ve správné poloze. Rukama pevně drží knipl, oči má zabořené na palubní desku, kde mu ryska signalizuje, jak se mu daří. "Držte to jemně, jako ženskou," radí kapitán Pružina. Jak pod Sňozíkem ubíhá panoráma Prahy, v němž se jako had kroutí Vltava, napadá brankáře, že by si mohl zaletět nad Ďolíček čili domovský stadion Bohemians. A tak se mění kurz. "Raději si to na chvíli vezmu," navrhuje šéfpilot.
"Jasně, přece se nezabijeme." Ďolíček je rozpoznán, Sňozík se vrací zpět na grafiku ruzyňského letiště. Vypadá už poměrně sebejistě, nevypadá, že by měl z létání strach. Létání beze strachu, tak se ostatně jmenuje i kurz, který České aerolinie pravidelně pořádají. Za necelých 7 tisíc korun můžete zkusit něco podobného jako brankář Bohemians.
Vlastně zažijete ještě lepší komfort, v němž o vás sedm hodin budou pečovat piloti i stewardky a na závěr následuje let na pohyblivých simulátorech (nejbližší termíny jsou 15. března a 24. května, přihlášky na +420 220 111 796 nebo na e-mailu alena.krejcikova@csa.cz). Místo sedmi hodin musela Sňozíkovi stačit zhruba půlhodinka, po ní stojí opět na ranveji.
"Při přistávání jsem se trochu orosil," přiznává. Těsně než letadlo dosedne na virtuální zem, převezme pilotování Pružina. Opomene říct "my control", čímž - jak předtím Sňozíka několikrát upozorňoval - dává jeden pilot najevo druhému, že přebírá řízení. "Vy jste si to ode mě vzal? Že jste nic nehlásil?!" čílí se žertem Sňozík. "Správná poznámka," chválí kapitán. "Je nadějnej! Nadějnej!" ukazuje na gólmana.
Kamarádi: Jan a Abdul
To z Trousila byli ošetřovatelé v zoo chvíli lehce nervózní. Nervózní však byly především žirafy, jimž brněnský kapitán vlezl do výběhu. Žirafu Jane s roční dcerou Julinkou vyplašilo množství neznámých lidí v jejím teritoriu (kromě fotbalisty tam byli ještě fotograf a redaktor). "Navíc byl pan Trousil moc navoněný," říkal hlavní zoolog Jiří Vítek.
Aby nedošlo k omylu, obránce Brna není žádná primadona. A zvířecí pach by mu ani trochu nevadil. Je na něm naopak znát, jak je z možnosti přiblížit se blízko žirafám nadšený. "Přírodu a speciálně zvířata mám hrozně rád, jsem v zoo s dětmi každou chvíli. Poznám i dost druhů, tahle práce by mě opravdu bavila." Je to vidět, Trousil má o brněnské zoo dokonalý přehled, sám poznává, co je kde nového.
Ví například, že se nedávno narodili dva lední medvídci, a hned se ptá, zda by je mohl finančně podporovat. Pokud tedy zanedlouho půjdete v brněnské zoologické kolem medvíďat, najdete nejspíš na dárcovské ceduli i jméno "Jan Trousil". "Určitě budu medvídkům přispívat, a rád," slibuje fotbalista. "Pětistovka nebo tisícovka měsíčně mě nezabije."
Od vyplašených žiraf se Trousil přesouvá k velbloudům. Původní idea byla nafotit fotbalistu, jak pečuje o tygra či levharta, a nejprve se zdá, že to mluvčí zoo připouští. "Bylo by to možné," řekne, vychutná si dramatickou pauzu a dodá: "Ale v tom případě by si brněnští hráči museli hledat nového kapitána."
Šelmy jsou kvůli riziku zatrhnuty, oni i velbloudi stačí. "Když se kolem vás seběhne pět takových obrů, dupou a mlaskají, není vám úplně dobře," netají Trousil. Respekt však časem opadá. Tím spíš, že do „party“ vzal hráče vřele velbloud Abdul. "Skámošili jsme se," usmívala se brněnská opora.
Pivo od Homoly
Sňozík i Trousil si užívali nových rolí, zato pro Jiřího Homolu bylo čepování piva takřka rutinou. Vždyť se v oboru kuchař-číšník vyučil. "A byl šikovný, má to v krvi. Klidně by se tím mohl život," tvrdí Pavel Drásta, který mu v učňovských dobách dělal mistra. Dnes jsou oba muži, urostlý fotbalista a výčepní s bříškem, přátelé.
Jak by ne, když Drásta provozuje restauraci U Drástů v Nehvizdech u Prahy, kde Homola žije. "Tenhle podnik je vyhlášený výborným jídlem, až budete mít cestu, stavte se na oběd," láká fotbalista. Sám si ochotně stoupne za pípu a roztáčí desítku.
"Co blbneš, víš, že nic jiného než dvanáctku nepiju!" křičí na něj rozesmátý štamgast s prázdným půllitrem před sebou. Dvanáctku, konkrétně plzeňskou, má rád i Homola. A to tak, že kůlnu na vlastní zahradě přebudoval na výčep. Po konci podzimní části ligy tam pozval k posezení celý jablonecký mančaft.
Než začal hrát fotbal profesionálně, stoper se dokonce jako hospodský zhruba rok a půl živil. "A teď mi Pavel drží flek tady," udělá posunek směrem k Drástovi. Ten přitakává. "Až mu nepůjde fotbal, bez zaměstnání nebude."
|
|
V PŘÍLOZE DÁLE NAJDETE
