Zanedlouho třiatřicetiletý ofenzivní záložník se po šesti letech vrátil ze zahraničí a se Spartou podepsal smlouvu do června 2012.
Vrátil se do klubu, v němž strávil nejlepší roky kariéry.
"S rodinou jsme už chtěli domů a v Česku je pro mě jedničkou Sparta," poznamenal. Ligu však začal hrát před třinácti lety v Ostravě, která je společně se Slavií největším rivalem letenského mužstva.
Ve středu ráno se Sionko dohodl na předčasném ukončení smlouvy v FC Kodaň, hned se domluvil se Spartou a ve čtvrtek podepsal smlouvu. V pátek se už zapojí do přípravy s novými spoluhráči.
Bylo složité vyvázat se ze smlouvy s kodaňským klubem?
Hlavní je, že se to povedlo. I když musím přiznat, že mám smíšené pocity. Těšil jsem se domů, ale v Kodani jsme se já i rodina měli dobře. Kdybych tam stabilně hrál, byli bychom tam dál spokojeni.
Ale to jste od loňského léta být nemohl, protože jste se stal jen náhradníkem.
Přesně tak. Nehrál jsem a začal jsem hledat jinou cestu. A jelikož jsme s rodinou začali uvažovat o tom, že se vrátíme domů, byla Sparta na prvním místě.
V Kodani jsme měl velmi slušnou smlouvu až do června 2011. Můžete prozradit, o kolik peněz jste návratem do Česka přišel?
To bych komentovat nechtěl. Ale je pravda, že smlouvu jsem měl lukrativní, na české poměry hodně nadstandardní. Řeknu to takhle, něco jsem oželet musel.
Kdy se definitivně rozhodlo, že půjdete do Sparty?
Když jsem podepsal zrušení smlouvy v Kodani, tedy ve středu.
A dřív jste o Spartě uvažoval kdy?
Když skončil podzim. Vlastně den po zápase na Spartě, kde jsme s Kodaní vyhráli tři nula, jsem se sešel s trenérem Martinem Haškem a probírali jsme co a jak. A pak se všechno postupně rozjelo.
Nebylo to už před zápasem na Spartě?
Ne, to určitě ne. Nebylo by to fér. Ale teď je mi samozřejmě líto, jak ten zápas dopadl.
Pokud by Kodaň na Letné prohrála, Sparta by postoupila do vyřazovací části Evropské ligy. Na jaře tak bude hrát jen o český titul a domácí pohár.
Přišel jsem, abych vyhrál titul. Pro mě je lepší hrát ve Spartě o nejvyšší příčky, než například být v cizině v průměrném klubu. Co jsem působil v Rakousku, ve Skotsku i v Dánsku, vždycky jsem hrál o titul.
Je vaše motivace stát se posedmé ligovým mistrem? Třikrát jste slavil se Spartou, jednou s GAK Štýrský Hradec, jednou s Austrií Vídeň a naposled jste vyhrál titul s Kodaní.
S motivací rozhodně problém nemám, ale v titulech Jirku Novotného už asi netrumfnu. Ten jich má se Spartou třináct, takže to bych musel hrát ještě hodně dlouho.
Když se reprezentant vrací ze zahraničí, navíc do Sparty, musí počítat s velkým tlakem. Jste na to připravený?
Je mi jasné, že zadarmo mi nikdo nic nedá. Já chci svým přístupem a nasazením udělat maximum pro mužstvo. I když se vždycky herně dařit nemusí, já budu makat naplno.
Už jste mluvil s hlavním koučem Chovancem o své roli?
Osobně jsme se ještě nebavili, to teprve přijde. Vzpomínám si, že kdysi ve Spartě jsem nějaký čas nastupoval i jako podhrotový hráč. A právě tahle role je mi příjemná. Nejvíc mi ale sedí krajní záložník.
Co o současném kádru Sparty soudíte?
Pamatuju jen Jardu Blažka, jinak je mužstvo velice mladé. Vím, že je kvalitní, ale zároveň vím i to, že nedokáže víckrát za sebou zopakovat dobré výkony. My zkušenější bychom měli pomoct k tomu, aby se výkony stabilizovaly.
Už jste si vybral číslo dresu?
Jo, chtěl bych mít sedmičku.
Tu teď má Marek Střeštík.
Snad se nějak domluvíme.
Myslíte ještě na národní mužstvo?
Teď jsou slova zbytečná. Rozhodující bude, jak mi to půjde. Ale národního mužstva jsem si vždycky vážil a nikdy jsem neřekl, že už reprezentovat nechci.
