Několik ligových zápasů vyprodali. Podle očekávání především ty první.
Nová aréna byla velmi slušně zaplněná i při duelech, ke kterým přijeli méně atraktivní soupeři v době, kdy se týmu tolik nedařilo.
Navíc Hradci přinesla i reprezentační fotbal s novým rekordem návštěvnosti na utkání ženského národního týmu.
Nyní hradecký klub vstupuje do druhého roku s novou arénou v zádech. Ve chvíli, kdy se radost z ní mísí s obavou, zda slavný podzim nezadělal na problém se záchranou v lize.
Vidět novou arénu a to, jak se tím postavení fotbalu v Hradci změnilo, musí být radost. Splnilo její otevření vaše očekávání?
Mám na to smíšený názor. Určitě se potvrdilo, což jsme očekávali, že stadion přinese větší divácký zájem. Větší možnosti nejenom sportovního, ale i kulturního vyžití. Potvrdilo se i to, že některé zápasy, které bychom hráli na starém stadionu, bychom nemuseli zvládnout. Na druhou stranu tím, že nám v létě odešla skoro půlka základní sestavy, nemáme mužstvo ještě úplně doladěné.
Kdybychom měli o pět bodů víc, tak budu maximálně spokojený.
Co chybí k vaší spokojenosti?
Kdybychom měli o pět bodů víc, tak budu maximálně spokojený. A netvrdím to, že těch pět bodů nešlo uhrát. Pořád je to o dennodenní práci. Nesmíme podlehnout dojmu, že se stadionem půjde všechno samo, protože nepůjde, což vidíme. Kluci makají, snaží se, trenér Kotal zabudovává do týmu svoje prvky, ale všechno to nějakou dobu trvá.
Co stadion jako takový, jeho otevření jako splněný sen mnoha generací naplnil vaše očekávání?
Samozřejmě, divácký zájem to ukazuje. Na druhé straně nám to znovu potvrdilo, že fotbal dnes už není pouze o fotbalovém dění, ale je o marketingu, obchodu, kulturním zážitku. Fanoušky je třeba přilákat, o což se snažíme. Je potřeba, aby se bavili, a ne pouze čekali na to, až se kopne do balonu. Chceme, aby si to na stadionu užívali, což si myslím, že se nám částečně povedlo, lidé sem chodí a mimo fotbal mají i jiné vyžití. Za to jsem rád, protože to není jednoduché. Budeme to ještě prohlubovat, abychom sem nalákali čím dál více fanoušků.
Kudy podle vás vede cesta?
Vidíme, že se nám mění struktura diváckého osazenstva. Už to nejsou pouze chlapi důchodového věku, ale máme tu spoustu rodin s dětmi, což je pro nás velmi pozitivní. Potřebujeme na stadion dostávat mladou generaci, rodiče s dětmi, mladé teenagery. A musí je to bavit.
Jukl o novém hradeckém stadionu: Žádný polotovar, můžeme na něj být hrdí |
V tomhle na podzim ukázala nádherný směr Sparta. Souhlasíte, že je to něco, co v českém prostředí nemělo obdoby?
Souhlasím, a není to jenom podzim, Sparta to ukazuje už asi dva roky. Nijak netajíme, že i my se od ní učili. Měli jsme několik sezení s marketingem Sparty a oni nám ukazovali, že ač hrají hůř a hůř, tak jim stoupá průměrná návštěva. (směje se). Oni lidi dokázali zabavit, nalákat na stadion a časem se dostavily i výsledky. Jestli si někdo myslí, že jde vše mávnutím kouzelného proutku, tak určitě nejde. Nejde to ve Spartě, ve Slavii a ani u nás. Musíme se pokusit stabilizovat klub hlavně z pohledu hráčské struktury kádru, abychom udrželi kádr dva roky pohromadě a vybudovali z toho tým, který je konkurenceschopný. Že každý půlrok odejdou dva, tři, čtyři hráči základní sestavy, to nenahradí ani Sparta. Nám se to bohužel stalo.
Možná devadesát procent naší divácké základny se ztratilo a startujeme znovu.
Jak vám práci s fanoušky komplikuje to, že se ligový fotbal dva roky hrál mimo Hradec a předtím na neútulném stadionu, kam diváci nechodili právě rádi?
Myslím, že tak devadesát procent naší divácké základny se tím ztratilo a že všechno startujeme od znovu. Někdy je to dobře, někdy naopak ne. Cítím však, že potenciál jsme začali využívat. Svědčí o tom návštěvy, které v minulosti nebyly. Diváci chodí i na zápasy, které dříve navštěvované nebyly. Chceme vše ale neustále zdokonalovat, povyšovat, chceme mít ochozy plné i na podle jména – a tady se nechci někoho dotknout – průměrné soupeře. Ne každé mužstvo je ale tahákem jako Sparta a Slavia.
Ve všem vám ale musí pomáhat to, že s novým stadionem se zvedla prestiž v Hradci nejen klubu, ale i fotbalu jako takového. Souhlasíte?
Z pohledu byznysu a vnímání běžných lidí rozhodně ano. Zažívali jsme období, že o fotbale, kromě skalních fanoušků, skoro nikdo nevěděl. Dneska to vědí všichni a na fotbal i chodí.
Také na ten reprezentační, což v Hradci nikdy nebylo. Jak vás i tohle těší?
Existují na to dva úhly pohledu. Z hlediska image a prestiže fotbalu a klubu skvělé. Povedlo se nám vytvořit rekord na zápas žen, i když FAČR, který byl pořadatelem tohoto utkání, asi nebyl připravený na to, že přijde tolik lidí. My jsme ale ukázali, že národní týmy zde mohou hrát, všichni chválí stadion, zázemí, vše je připraveno i na jiné zápasy, čímž myslím i áčko reprezentace. Stinnou stránkou bylo, že nám ta dvě utkání trochu zamávala s trávníkem, protože byl ještě mladý a nezakořeněný. Pak se zde navíc hrál pohár proti Slavii a trochu problém byl i s termínovkou, protože jsme to se Slavií nemohli odehrát dřív a hráli jsme to až v prosinci. Místo toho, abychom hráli v létě sobota, středa, sobota, což se dá přežít, tak jsme tohle absolvovali na konci podzimu. A byl v tom trochu problém.
Richard Jukl, generální manažer fotbalistů Hradce Králové. (5. srpna 2023)
Jaký myslíte?
Není to snad o tom, že by klukům došly fyzické síly, nikdo nás díky tomu nepřehrál. Spíš to vidím po mentální stránce. Se Slavií jsme prohráli nešťastně v prodloužení, s Baníkem jsme dostali góly ke konci zápasu a v tom Zlíně ze tří střel čtyři branky. Právě v tom vidím trochu negativa, ale s tím jsme museli trošku počítat. Stadion je dělaný na to, aby se tu zápasy národních týmů hrály.
Po fotbalové stránce zažil klub dost turbulentní podzim. Třeba i tím, že jste už po osmém kole měnili trenéra. Jak se na to díváte s odstupem času?
Člověk není nikdy rád, když k tomu musí sáhnout. Jirka Sabou (sportovní manažer klubu – pozn. autor) se v létě rozhodl pro Jožku Webera. Bohužel už od začátku bylo jasné, že je to špatně, okolí ho nepřijalo. Kdyby s týmem desetkrát vyhrál a pak dvakrát prohrál, tak nespokojenost a zloba vůči jeho osobě by byla tak velká, že by musel asi získat titul, aby tu vydržel do konce smlouvy. V tu chvíli jsme vyhodnotili, že nemá cenu čekat, proto došlo ke změně.
Podzim nebyl ze strany týmu vyloženě špatný, přesto, jak sám říkáte, vám několik bodů ke spokojenosti chybí. Co bude s kádrem před startem jara, abyste tyto ztráty dohnali?
Řeší to právě Jirka Sabou s trenérem Kotalem. Určitě budeme potřebovat posílit, jak se vždycky říká, do každé řady jedním hráčem (směje se). My se ale musíme zaměřit hlavně na defenzivu a uvidíme, co z toho vznikne.
Za pár dnů tým odlétá na Maltu, kde vedle tréninku odehrajete v rámci turnaje tři zápasy. Co si od takového v podstatě startu do přípravy slibujete?
O start na turnaji jsme měli zájem, což se prohloubilo tehdy, když se společnost Tipsport stala naším generálním sponzorem. O pozvání jsme tak stáli, máme to dokonce ve smlouvě, bohužel ale letos je to v termínu, který není úplně optimální. Hned na začátku ledna, kdy by se měla spíše nabírat kondice. Takže místo běhání po horách budeme na Maltě nabírat zápasové vytížení. A pak stejně musíme odletět ještě na jednoherní soustředění do Turecka. Hráči a realizační tým budou trochu rozlítanější.
