„Do šedesáté minuty jsme hráli dobře, měli jsme velké šance a kdybychom je proměnili, tak by zápas samozřejmě vypadal jinak. Pak jsme ale bohužel dostali červenou kartu a zápas se změnil. Musíme to hodnotit tak, že remíza je zasloužená,“ uvedl pětatřicetiletý gólman Jan Hanuš, jenž v letošním ročníku první ligy nechyběl v bráně Jablonce ani minutu.
Jablonec - Hr. Králové 1:1, hosté nevyužili přesilu a remizovali počtvrté v řadě |
Těsně před koncem jste parádně na čáře zneškodnil gólovou hlavičku Kučery, jak jste viděl ten moment?
Přišel centr ze strany, on hlavičkoval a umístil to velice dobře. Viděl jsem, že míč letí k tyči a udělal jsem, co jsem mohl, abych tam skočil a nějakým způsobem to zkusil vyrazit. Povedlo se a jsem rád, že jsem takhle mohl týmu pomoct.
Předtím jste naopak ve vzduchu efektně, jakoby pro fanoušky, chytil míč po nebezpečné hlavičce Čiháka do šibenice.
Nemyslel jsem na diváky, aby viděli nějaký efektní zákrok, spíš jsem to tak vyhodnotil. A že to takhle vyšlo a balon jsem chytil, to je druhá věc, hlavní bylo, že to v tu chvíli tým uklidnilo.
Jak jste viděl situaci před vyloučením Hurtada, když to sudí nejprve odpískal jako faul na něj?
Přiznám se, že v první chvíli jsem nečekal, že by to pak měla být červená karta. Já jsem to přesně neviděl, ale asi přišlápl soupeři nohu. Pak jsem jen čekal, co rozhodčí vykouzlí.
Ve vašich předchozích jarních zápasech to byly vždy gólové přestřelky, s jakým cílem jste šli do utkání s Hradcem?
Sebevědomě, protože jsme věděli, že šance si určitě zase vytvoříme, a chtěli jsme doma potvrdit ty dobré výkony. Předtím padalo gólů opravdu hodně, byla to divočina, teď to bohužel za tři body nebylo, ale přijdou další zápasy a věřím, že budeme pokračovat v té naší dobré hře. Myslím, že celkově od nás jaro není špatné, z týmu cítím dobrou energii, postupně si to sedá a sílu máme.
Hřiště na Střelnici není na začátku roku úplně kvalitní, neměl jste strach při rozehrávce?
Strach ne, to by nešlo, ale je pravda, že terén není úplně ideální. Je to hodně rozryté, zvlášť ve vápnech v závěru zápasu. Jednoduché to není, ale pozitivní je, že jsem to tady zažil už i mnohem horší...
Po úvodních třech zápasech jara jste měli divoké skóre 11:9, jak vnímáte, že tým spoustu gólů dává, ale vy jich zároveň hodně dostáváte?
Samozřejmě žádný brankář nechce dostávat góly, to je jasné, ale když se vyhraje, tak to bolí míň. Někdy prostě takové období přijde, u nás to byly tři zápasy, ale člověk se v tom nesmí moc babrat. Naopak je třeba si říct, co bylo dobré, co špatné a to špatné se snažit zlepšovat.