„Pokud se to povede, pak třeba favorita překvapíme,“ říká 24letý Tischler. Právě on Slavii dokonale zaskočil v září 2020, kdy jí v Ďolíčku v dresu tehdejšího nováčka krátce před poločasem vstřelil dosud jedinou pardubickou branku v lize, a zásadní měrou tak přispěl k finální remíze 1:1. Od té doby Pardubice od Pražanů schytávaly jen „dardy“: naposledy loni na podzim 0:7.
Minule v Liberci jste remizovali 1:1. Nebyl jste překvapený, jak na vás bez nějakého oťukávání v prvním jarním kole vlétl?
Ani ne, byli jsme na to připravení. Libereckým se povedla příprava a taky jsme věděli, že se v domácím prostředí cítí hodně dobře, mají agresivní styl hry.
Zkraje zápasu vás přepadla vánice, pomohlo v tom smyslu, že jste v Ohrazenicích absolvovali generálku na sněhu, byť proti třetiligovému Žižkovu?
Možná v tom, že jsme byli zvyklí na tu zimu. V Liberci jsme však nastoupili na přírodní trávě, nebyla tam taková vrstva sněhu jako na ohrazenické umělce. Ta generálka z tohoto pohledu posloužila spíš kondičně. Na začátku nám chvíli trvalo, než jsme si na ten přechod zvykli. Pak už to bylo lepší a myslím, že ve druhém poločase už jsme ukázali, že umíme hrát fotbal.
Konečně odpovídající zázemí, těší se vedení FK Pardubice z nového stadionu |
Slušnou zhruba čtvrthodinovou pasáž jste ale měli už před pauzou. Jenže vás v rozletu přibrzdil inkasovaný gól...
Pro nás bylo hlavně důležité, že jsme se dostali do hry. Na začátku nám odpadl Ichyč (krajní obránce Marek Icha), takže jsme hráli v deseti. Liberec se díky tomu dostal do tlaku a bylo nutné se z něj vymanit. I když jsme pak obdrželi branku, pomohlo nám to, protože jsme viděli, že se Slovanem půjde hrát.
Brzy po návratu ze šatny jste srovnali. Vy jste v 76. minutě mohl výsledek strhnout na pardubickou stranu, když vás našel před prázdnou brankou Ladislav Krobot. Chyběl krok?
Dá se to tak říct. Když tam jsem o něco dřív, končívá to gólem. Láďa to udělal výborně, přihrávka byla správně načasovaná. Ale ten krůček mi scházel. Celkově to byla taková fáze zápasu, kdy jsme to určitě mohli zlomit, měli jsme i jiné možnosti, když jsme se probili do vápna Liberce. Vyhrát se dalo.
Se Slavií bude vyprodaný stadion, k atmosféře jistě přispěje i slávistický kotel. Jak to v kabině vnímáte?
Jsme opravdu natěšení, což je umocněné tím, že jsme uhráli ten bod venku. Nakoplo nás to, věříme, že bychom tady mohli být Slavii konkurenceschopní. S lidmi v zádech soupeře myslím opravdu můžeme překvapit.
Smutné, nedůstojné, reagoval Tvrdík na „klec“ pro hosty v Pardubicích |
Slavia má na každém postu vynikající fotbalisty. Kdo vám z jejího kádru nejvíc imponuje?
Mně se vždycky hodně líbil Lukáš Provod. To je borec, který umí úplně všechno. Teď měl zdravotní problémy, tak se do toho postupně dostává. Doufám, že se vrátí do obvyklé formy, samozřejmě to nemusí být hned proti nám (úsměv). Moc bych mu to přál, je to rozdílový hráč.
Sportovní ředitel klubu Vít Zavřel na tiskovce zmínil, že ze zázemí stadionu ho nejvíc nadchl wellness. Vidíte to stejně?
Jo. Podmínky se opravdu zlepšily, bylo to potřeba. Profesionální přístup hráčů je s nimi úzce propojený, znásobí se to. Máme tu skvělé prostředí, jež nám v uplynulých letech trošku chybělo.
Pardubický fotbalový klub se brání Tvrdíkově kritice sektoru pro hosty |
Nejčerstvější posilou mužstva je rumunský brankář Florin Nita ze Sparty. Jak na vás působí?
Nezmatkuje, je vidět, že má přehled, zkušenosti. Do týmu hned zapadl, je usměvavý.
Prý si v kabině otevřel knížku, v tom vám je dost podobný, ne?
Částečně jsem se v tom viděl. Taky mám před tréninkem rád svůj klid, nekoukám moc do mobilu a tak. Bavili jsme se o tom.
Čtete stejné věci?
Teď zrovna měl u sebe knížku o Zlatanovi (Ibrahimovicovi), to jsem přelouskal před pár lety, takže v tomhle případě ano. Ale do detailů jsme to nerozebírali, takže nevím. Mohla to být jenom náhoda.
Trenér Kováč: Obrat prvního o body? Každý máme svoje snyŽe by měl Radoslav Kováč, trenér v tabulce posledních pardubických fotbalistů, ze sobotní konfrontace s první pražskou Slavií (od 18 hodin v CFIG Areně) vítr? Vůbec, o tom nemůže být řeči. „Moc se na to těším,“ prohlašuje Kováč. „Stát se může cokoliv. Ještě v Opavě jsem se Slavií doma prohrál 0:6, Pardubice zase loni na podzim 0:7... To určitě nechceme. Pokoru a respekt k soupeři pochopitelně máme. Ale nebude to jen o něm, ale i o nás. Slyšel jsem názor, že nemáme co ztratit. S tím nesouhlasím — je to zápas jako každý jiný, můžeme tam nechat tři body. Navíc hrajeme doma, nový stadion, přijdou fanoušci... Každý máme svoje sny,“ nezříká se myšlenek na nečekaný výsledek. Vrásky mu nicméně nepochybně dělá momentální stav pardubické obrany. Při remíze 1:1 v Liberci se hned ve 3. minutě zranil krajní bek Icha a zdravotní trable řeší i další; stoper Vlček pak coby kmenový hráč Slavie nemůže na trávník kvůli dohodě klubů o hostování. „Musíme si poradit, problém to samozřejmě je,“ neskrývá Kováč. Bral by Jurásky s Jurečkou Od pražského titána hrozí nebezpečí prakticky ze všech stran, ale kdyby si kouč směl vybrat trojici hráčů, o něž by z týmu nejbližšího soka především stál, sáhl by po obránci Davidu Juráskovi, záložníku Matěji Juráskovi a útočníku Václavu Jurečkovi. Proč? „Oba Juráskové jsou skvělí a vzhledem k věku pořád mohou jít hodně nahoru. A Jurec by se nám typologicky do našeho týmu dobře hodil. Pracovitý kluk,“ vysvětluje Kováč. Tenhle sen se ovšem zaručeně nesplní, tak si bude alespoň přát, aby jeho svěřenci vedle zmíněných obstáli běžecky a nasazením v soubojích a netápali při hře s balonem. „Nesmíme taky zbytečně faulovat,“ velí. A dodává: „Mentálně kluky ani připravovat nemusím.“ Naději na ucházející skóre o něco zvyšuje i psychická odolnost, již Pardubáci ukázali pod Ještědem. Gól chvíli před přestávkou je nesložil, naopak krátce po ní (byť s velkou porcí štěstí) vyrovnali a měli šanci i na vítězství. „Charakter i síla mužstva se změnily, dřív by to po té první brance v Liberci skončilo 0:3,“ míní Kováč. |